Zeman v Brně rozpoutal bouři: "Nevolte toho, kdo dal záštitu Sudetoněmeckému sjezdu!" Výzva, která otřásla politickou scénou.

Brno zažilo odpoledne, na které se dlouho nezapomene. Miloš Zeman, bývalý prezident České republiky, se postavil na pódium před davy lidí a promluvil způsobem, který okamžitě rozdělil celou zemi. Nestalo se tak v Praze, nestalo se to ve Sněmovně ani v televizním studiu. Stalo se to přímo na ulici, na demonstraci, která měla být protestem proti Sudetoněmeckému sjezdu, ale záhy se proměnila v něco mnohem většího. Zeman přišel, promluvil a zasadil ránu, která ještě dlouho bude bolet. Jeho slova letěla vzduchem jako náboje a každé z nich mířilo přesně tam, kam zamýšlel. Dav ho přijal s bouřlivým nadšením, skandoval jeho jméno a atmosféra na náměstí dosáhla téměř nepopsatelné intenzity. Hymna, která zazněla na závěr, pak celou scénu uzavřela jako tečka za větou, kterou si politici v Praze budou dlouho číst znovu a znovu. Česká politika dostala nový impulz a nikdo nemůže předstírat, že se nic nestalo.

Zeman vystoupil na demonstraci v Brně proti Sudetoněmeckému sjezdu, který se poprvé koná v České republice
Označil sudetské Němce za fanatickou součást nacistického hnutí a připomněl volby z období před Mnichovem
Otevřeně vyzval voliče, aby nevolili Petra Pavla, protože sjezdu udělil záštitu

Historická slova, která nikdo nečekal

Zeman hned od začátku nenechal nikoho na pochybách, jaký tón celý projev ponese. Před davem mávajícím českými vlajkami pronesl větu, která visela ve vzduchu jako blesk před bouří: „Ten, kdo zná historii, ví, že sudetští Němci byli integrální a fanatickou součástí nacistického hnutí. V posledních svobodných volbách před Mnichovem 92 % sudetských Němců volilo sudetoněmeckou stranu, která byla pátou kolonou Adolfa Hitlera.“ Publikum to přijalo s naprostým tichem, než propuklo v potlesk. Bylo zřejmé, že tato slova nepřišla jako improvizace, ale jako promyšlený útok s historickým podložím.

Zeman navíc připomněl postavu Karla Hermanna Franka, kterého označil za skutečného správce protektorátu, nikoliv říšského protektora. Tím demonstraci posunul z roviny protestu do roviny historické přednášky s jasným politickým poselstvím. Málokdo v davu pravděpodobně čekal, že se demonstrace začne odvíjet tímto tempem a s takovýmto historickým záběrem, přesto si Zeman okamžitě získal pozornost každého přítomného.

Útok na Sudetoněmecké krajanské sdružení pak byl stejně přímočarý. Zeman prohlásil: „Založili ho bývalí nacisté. Celou dobu vystupoval proti českým národním zájmům.“ Jmenovitě se přitom zmínil o předsedovi sdružení Berndu Posseltovi a upozornil, že tento muž v roce 2002 hlasoval v Evropském parlamentu proti vstupu České republiky do Evropské unie. Z protestu se stávala obžaloba a z náměstí soudní síň.

Tato část projevu byla pravděpodobně nejpečlivěji připravena. Zeman věděl, co říká, a věděl, proč to říká. Každý detail zapadl na své místo jako střípek mozaiky, která nakonec vykreslila obraz nepřítele, o němž mnozí přítomní věděli, ale nikdo ho dosud nepojmenoval tak ostře a tak veřejně. Brněnské náměstí se proměnilo v jeviště, na němž se hrálo o mnohem víc než jen o jeden víkendový sjezd.

Volby jako zbraň a Pavel v přímé palbě

Zeman však nechtěl, aby jeho slova skončila pouhým rozhořčením. Přinesl na demonstraci konkrétní návod. Brňanům doporučil, aby při komunálních volbách nepřehlédli, kteří zastupitelé souhlasili s konáním sudetoněmeckého sněmu v jejich městě. Připomněl jim, že žijí ve svobodné zemi a mají právo politikům vystavit účet přímo u volebních uren. Z demonstrace se tak stala politická škola a Zeman jejím hlavním učitelem.

Apel ale neskončil u komunálních voleb. Zeman rozšířil svou výzvu na senátní, krajské i parlamentní volby a vyzval voliče, aby odmítli kandidáty stran, které ve Sněmovně nepodpořily rezoluci odsuzující Sudetoněmecký sněm. Protest na náměstí měl podle něj přetrpět do volební místnosti a přetvořit se v konkrétní politické rozhodnutí. To byl moment, kdy demonstrace dostala zcela jiný rozměr.

Článek pokračuje v galerii níže