Zatímco průměrný Čech se dožije 79,4 let, Slovák jen 77,5 let a Polák dokonce pouze 78,2 let. Maďaři na tom jsou ještě hůř s 76,4 lety. Co stojí za tímto překvapivým českým úspěchem v dlouhověkosti? Nejde o geny ani o bohatství země. Češi mají nejlepší [přečíst]

Pokud patříte mezi ty, kteří si nahlas komentují své činnosti nebo vedou rozhovory sami se sebou, máme pro vás skvělou zprávu. Nová studie mezinárodního týmu vědců z univerzit v Cambridge a Yale prokázala něco, co mnoho z nás tuší už dlouho: lidé, kteří pravidelně mluví [přečíst]

Žijeme v éře, kdy se pozornost stala cennější komoditou než ropa nebo zlato. Každá sekunda, kterou strávíte zíráním do displeje, je monetizována gigantickými korporacemi v Silicon Valley. Zatímco si myslíte, že jen tak projíždíte novinky, tisíce špičkových inženýrů a psychologů na druhé straně oceánu pracují [přečíst]

Moderní svět se změnil v gigantické nákupní centrum, které máme neustále v kapse. Každé kliknutí, každé scrollování a každé zhlédnuté video je pečlivě navrženo tak, aby v nás vyvolalo pocit nedostatku. Neurovědci v posledních letech odhalili, že touha po vlastnění nové věci není otázkou logiky [přečíst]

Před několika desítkami let byla představa státního dohledu námětem pro dystopické romány, dnes je však realita mnohem bizarnější. Nikdo nás nenutí instalovat kamery do našich ložnic nebo odposlouchávací zařízení do obývacích pokojů. Děláme to sami a ještě za to platíme prémiové částky. Fenomén dobrovolné ztráty [přečíst]

Žijeme v době, která se pyšní tím, že zbořila všechny komunikační bariéry. Jsme online 24 hodin denně, obklopeni stovkami „přátel“ a „sledujících“, a přesto západní civilizaci zachvacuje epidemie osamělosti, která má na lidské zdraví stejně devastující účinky jako kouření nebo obezita. Tento paradox moderní doby [přečíst]

V éře neomezeného přístupu k informacím čelíme paradoxnímu fenoménu, který neurologové i sociologové začínají popisovat jako největší hrozbu pro lidskou kognici od vynálezu písma. Naše mozky se pod tlakem algoritmů a okamžité dostupnosti dat začaly zbavovat schopnosti ukládat informace do dlouhodobé paměti. Tento proces, známý [přečíst]

Před sto lety bylo ticho běžnou součástí života. Bylo všude. V polích. V lesích. V ulicích měst po setmění. Dnes je ticho vzácnější než mnohé přírodní zdroje, které chráníme mezinárodními smlouvami, a přitom jeho mizení nevyvolává žádné protesty, žádné klimatické konference ani žádné vládní programy. [přečíst]

Byl jste na té rodinné dovolené v osmi letech, pamatujete si to dokonale. Červená taška. Zmrzlina s lískovými oříšky. Táta fotil u fontány. Jenže váš bratr tvrdí, že tam nikdy fontána nebyla, táta tehdy fotoaparát nevlastnil a zmrzlina měla jahody. Jeden z vás lže. Ale [přečíst]

Na ostrově Okinawa žijí lidé, kteří si pamatují dvě světové války, viděli příchod televize, internetu i chytrých telefonů a přitom každé ráno vstávají bez budíku, pracují na zahradě a večer se smějí se sousedy u sklenice rýžového vína. Průměrný věk dožití na Okinawě dlouhodobě překonává [přečíst]

Každé ráno si miliony lidí po celém světě připravují šálek kávy, aniž by tušily, že za tím zdánlivě obyčejným rituálem stojí jeden z nejkomplexnějších a nejdramatičtějších dodavatelských řetězců na světě. A přitom právě ta káva, které říkáte „moje oblíbená“, možná pochází z místa, jehož název [přečíst]

Byl to nejambicióznější experiment v historii moderního managementu. Otevřené kanceláře měly zbořit hierarchie, podpořit kreativitu a vytvořit místa plná spolupráce a inovací. Místo toho způsobily epidemii nesoustředěnosti, úzkosti a vzájemného odporu mezi kolegy. Otevřené kanceláře snižují produktivitu o desítky procent a přímou komunikaci paradoxně omezují [přečíst]