Babiš prý hospodaří lépe než loni Fiala. Co na to ekonomové?

Nikdo to nečekal. Čísla však hovoří jasně a ekonom Lukáš Kovanda je předkládá bez příkras. Hospodaření státního rozpočtu za prvních pět měsíců roku 2026 se stalo střelivem do politické přestřelky, která právě propukla naplno. Schodek pod vedením Andreje Babiše? Nižší než loni za Petra Fialy. Alespoň po přepočtu na inflaci. A tady to začíná být skutečně zajímavé. Kovanda, hlavní analytik Trinity Bank, zveřejnil na síti X data, která okamžitě rozvířila hladinu politických diskusí. Čísla jsou to zdánlivě suchá, avšak jejich politický náboj je obrovský. Babiš, dlouhodobě terčem kritiky, dostává do ruky zbraň, jakou možná ani sám nečekal. Otázka je, co s ní udělá. A co udělá opozice, která se nyní musí rychle přeskupit.

Schodek státního rozpočtu od ledna do května 2026 činí 170,2 miliardy korun
Ve stejném období roku 2025 vykázal Fialův kabinet deficit 170,5 miliardy korun
Po zohlednění inflace je reálný rozdíl ve prospěch Babiše 4,2 miliardy korun

Čísla, která nikdo nečekal

Byl to klidný všední den, když Lukáš Kovanda zveřejnil svůj příspěvek na síti X. Nikdo netušil, jaká bouře se schyluje. Na první pohled šlo pouze o srovnání dvou schodků dvou různých vlád. Jenže za touto zdánlivou nudou čísel se skrývalo politické zemětřesení. Schodek Babišovy vlády za prvních pět měsíců letošního roku dosáhl 170,2 miliardy korun, zatímco Fialův kabinet vykázal ve stejném období loňského roku deficit 170,5 miliardy korun. Rozdíl tří set milionů korun vypadá jako drobnost. Ale právě tady příběh teprve začíná a jeho pointu opozice rozhodně neocení.

Kovanda totiž neskončil u pouhého nominálního srovnání. Jako zkušený ekonom věděl, že prostý součet nestačí. Inflace mění vše. Po přepočtu na současné ceny odpovídá loňský Fialův deficit hodnotě 174,4 miliardy korun. A najednou je rozdíl mnohem výraznější. Babišův kabinet hospodaří s o 4,2 miliardy nižším schodkem, než hospodařil Fialův. Tato zpráva se šíří politickými kruhy jako požár a málokdo ví, jak na ni reagovat. Kovandova analýza navíc ukazuje, že letošní výsledek je po přepočtu na dnešní ceny dokonce nejlepším výsledkem za období leden až květen od roku 2019.

Trhy mluví, opozice mlčí

Jenže Kovanda neskončil ani tady. Přišel s druhým údarem, který zasáhl kritiky současné vlády tam, kde to nejvíce bolí. Opozice totiž dlouhodobě strašila ztrátou důvěry finančních trhů a nekontrolovaným růstem zadlužení. Tyto argumenty zněly přesvědčivě, dokud se k nim ekonom nepřiblížil s konkrétními čísly v ruce. Kovanda se zaměřil na vývoj výnosů desetiletých státních dluhopisů od okamžiku, kdy byla vláda jmenována 15. prosince 2025. Výnosy těchto dluhopisů jsou totiž jedním z nejsledovanějších ukazatelů důvěry investorů ve státní finance. A co ukázala data?

Od nástupu vlády vzrostl výnos českého desetiletého státního dluhu o pouhých 0,06 procentního bodu. Medián čtyřiadvaceti zemí Evropské unie přitom činí 0,12 procentního bodu a průměr 0,08 procentního bodu. Česká republika se tedy pohybuje pod mediánem i pod průměrem zemí Evropské unie. To je výsledek, který rozhodně nesvědčí o panice investorů. Naopak. Trhy hovoří klidně a opozice, která stavěla svou kritiku právě na argumentu prchajících investorů, se ocitá ve velmi nepříjemné situaci.

Srovnání se sousedy je pak doslova brutální. Polsko zaznamenalo ve stejném období nárůst výnosů o 0,36 procentního bodu. Německo o 0,12 procentního bodu. Kovanda z toho vyvodil závěr, který zní jako přímý vzkaz kritikům. Pokud investoři skutečně mají strach ze zadlužování nynější české vlády, mají jej dvojnásobný ze zadlužování Německa a šestinásobný ze zadlužování Polska. Jinými slovy: strach neexistuje. Nebo alespoň ne tam, kde jej opozice tak hlasitě lokalizovala.

Článek pokračuje v galerii níže