Kdybyste přijeli do Tachova a procházeli se náměstím, nejspíš byste čekali klidné západočeské město kousek od německých hranic. Jenže realita je jiná. Na náměstí uslyšíte převážně ukrajinštinu, v obchodech vás obslouží Ukrajinka, v továrně vedle vás stojí Kolumbijec nebo Filipínec a v sídlišti Rapotín se za průměrný panelákový byt platí čtyři miliony korun. Tachov drží tři smutná česká prvenství najednou: nejvíc cizinců na počet obyvatel, nejvíc pracovních agentur na počet obyvatel a nejméně vysokoškoláků v celé republice. Čísla jsou to dechberoucí. Až čtyřicet procent obyvatel jsou cizinci, přes tisíc pracovních agentur je registrováno na území města a méně než devět procent obyvatel má vysokoškolský titul. Starosta Petr Vrána to pojmenoval přímo: „To číslo je brutální.“ A mýlit se rozhodně nemůže. Napětí ve městě je hmatatelné, lidé mluví o předražených bytech, nedostatku lékařů i o pocitech, které se těžko pojmenovávají, ale žijí s nimi každý den. Komunální volby se blíží a soužití Čechů s cizinci bude jejich nejžhavějším tématem.
- Tachov má až 40 procent cizinců na počet obyvatel, nejvíce v republice
- Ve městě je registrováno přes tisíc pracovních agentur
- Méně než devět procent obyvatel dosáhlo vysokoškolského vzdělání
Dobře, ale…
Zeptejte se kohokoliv v Tachově, jak se mu tu žije. Dostanete odpověď začínající slovem dobře a vzápětí přijde velké ale. Devětašedesátiletá Hana Křemenová, bývalá šička, která se v Tachově narodila a hodlá tu i dožít, stojí před obchodním centrem Kaskáda a gestikuluje kolem sebe. „Máme hezké náměstí, hodně obchodů, polikliniku, ale všude jsou ubytovny pro cizince. Tenhle barák na rohu, tamhleten pod náměstím, vedle celý ten panelák a jsou i u nás na sídlišti,“ vyjmenovává. Podobně smýšlí čtyřiašedesátiletý Dušan Gaža, který se živí úklidem v pekárně. Do Tachova narukoval v roce 1981 a dosud bydlí v bývalých kasárnách pro průzkumáky. „Dobře, staví se tu, opravuje, konečně se s městem daří něco dělat, ale člověk přijde do obchodu a slyší jen ukrajinštinu,“ popisuje každodenní realitu.
František Juščík prodává nápoje u bývalých kasáren a v Tachově strávil větší část svého života. Spokojený je s cyklostezkami i přírodou, ale naproti jeho stánku je ubytovna a nepořádek má prý na denním pořádku. Tři lidé, tři různé osudy, jedna shodná výpověď. Tachov je hezké město, ale. To ale visí ve vzduchu jako nevyřčená věta a každý ji cítí. Průmyslové zóny kolem města zaměstnávají přibližně deset tisíc lidí, převážně cizinců, kteří vyrábějí interiérové komponenty pro automobilový průmysl. A všichni ti lidé potřebují někde bydlet, najíst se, ošetřit se u lékaře.
Starosta Petr Vrána situaci zná dobře a neuhýbá od ní pohledem. „Z 90 procent se jedná o Ukrajince, ale máme tu i exotické pracovníky třeba z Kolumbie, Filipín, Mongolska, Indie nebo Keni,“ říká. Zároveň upozorňuje na nepříjemný paradox. Největší průmyslová zóna Nová Hospoda leží v katastru sousedního Boru, takže Tachovu z ní neplynou žádné daňové příjmy. Přesto právě Tachov jako město s kompletní nabídkou služeb nápor obyvatel pocítí jako první a nejsilněji. Město nese náklady bez toho, aniž by sklízelo plody.
Zubaře nabídli až v Plzni
Čtyřiapadesátiletá Martina provozuje v obchodním centru Kaskáda trafiku a má konkrétní příběh, který ji mrzí dodnes. Když v zimě zemřela její obvodní lékařka a zubařka se z města odstěhovala, musela hledat náhradu. Jenže: „Když jsem se ptala jiných doktorek, tak mi řekly, ať se nezlobím, ale že mají plné stavy, přitom v čekárně bylo šest Ukrajinců. Zubaře mi nabídli až v Plzni, k obvoďákovi jezdím do Plané,“ vypráví s hořkostí v hlase. A dodává větu, která nejspíš proletí volebními mítinky: „Češi by měli být na prvním místě.“
Manželé Petr a Marie Žilincovi, kteří ve stejném centru provozují zverimex, mají zkušenost podobnou, pohled však odlišný. Viníka v cizincích nehledají, problém chybějících lékařů vnímají jako celorepublikový. A přiznají i věc, kterou mnozí říkají potichu: „Pro náš krám jsou Ukrajinci dobře. Máme větší obraty. Kdyby tu nebyli, tak bychom měli o třetinu menší tržby,“ říká Petr. Marie zrovna obsluhuje ukrajinskou zákaznici a dodává, že osobně špatnou zkušenost nemá, i když od slyšení ví o rvačkách a hluku. Nedostatek doktorů ji trápí víc.
Starosta Vrána přiznává, že problém s lékaři je skutečný a pracuje na jeho řešení. Město má dvě mladé pediatričky těsně před druhou atestací, na podzim by měl přijít praktický lékař a zastupitelé schválili finanční pobídku až jeden a půl milionu korun na vybavení ordinace, bydlení i předškolní vzdělávání pro děti lékaře. Zda to bude stačit, ukáže čas. Zatím mnozí Tachovští cestují za péčí do okolních měst a neodpouštějí to nikomu.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, seznamzpravy.cz, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.
