Sdílet Tweet

Tvrdá facka pro Soukupa! Soud mu neuvěřil obvinění vůči Dopitovi, teď se mu má omluvit.

Tvrdá facka pro Soukupa! Soud mu neuvěřil obvinění vůči Dopitovi, teď se mu má omluvit.
zdroj foto: facebook.com, instagram.com , upravená koláž: fasteer.cz, využití umělé inteligence

Byl to souboj, který se táhl měsíce a zanechal za sebou bolest, hněv a vyčerpání na obou stranách. Jaromír Soukup, exšéf televizní stanice TV Barrandov a mediální magnát zvyklý na vítězství, tentokrát narazil na pevnou zeď. Soud mu neuvěřil jeho klíčová obvinění namířená proti Mirku Dopitovi a jeho žaloby byly smeteny ze stolu. Verdikt, který přišel po měsících napjatého čekání, zasadil Soukupovi bolestivou ránu přesně tam, kde ho to musí bolet nejvíc, tedy u jeho vlastní důvěryhodnosti. Celý příběh je přitom neodmyslitelně spjat s jednou ženou, kolem níž se točí veškeré napětí i všechna dramata tohoto sporu. Jmenuje se Agáta Hanychová a její jméno visí nad každým rozsudkem, každou tiskovou zprávou i každým vyhroceným výkřikem před soudem. Dva muži, jedna žena a nekončící válka, která se zdá být ještě daleko od svého skutečného konce. Dopita zatím slaví, Soukup sbírá střepy a veřejnost s napětím sleduje, co přijde dál.

  • Soud zamítl Soukupova klíčová obvinění vůči Mirku Dopitovi
  • Soukupovi byla uložena povinnost písemně se Dopitovi omluvit
  • Soukup bude muset pravděpodobně uhradit náklady soudního řízení obou stran

Šlo o facku boxerem, nebo ne?

Celý tento bolestivý příběh začal potyčkou, která by v jiném světě možná skončila tiše a bez povšimnutí. Jenže v tomto světě šlo o pozemek domu, kde Mirek Dopita žije s Agátou Hanychovou a jejich dětmi, a o muže, který se cítil být v právu vtrhnout do tohoto prostoru. Jaromír Soukup, jenž má s Agátou Hanychovou společnou dceru, opakovaně veřejně tvrdil, že ho Dopita napadl boxerem nebo teleskopickým obuškem. Tato obvinění zněla dramaticky a přitáhla pozornost celé země. Jenže před soudem se ukázala být tím, čím je dle obhajoby vždy byla: neprokázaným tvrzením.

Soukup svá slova nedokázal před soudem podložit důkazy natolik přesvědčivě, aby mu soud uvěřil. A právě tento moment je klíčový. Nejde jen o to, že prohrál spor. Jde o to, že soud jeho verzi událostí odmítl jako neprokázanou. Pro člověka, který budoval svoji kariéru i veřejný obraz na slovech a jejich moci, jde o zdrcující výsledek. Slova, která roky pronášel do kamer a mikrofonů, tentokrát nestačila. Soudní síň není televizní studio a rétorika zde nestačí tam, kde chybí důkazy.

Dopitův obhájce Štěpán Ciprýn po skončení řízení neváhal a promluvil jasně a bez zbytečných okolků. „Od začátku jsme tvrdili, že jde o vymyšlené tvrzení, a pan Soukup jej nedokázal prokázat. Soud nám dal za pravdu,“ řekl pro Blesk. V těchto slovech není místo pro pochybnosti ani pro diplomatické uhýbání. Jde o přímý, tvrdý závěr, který rezonuje tím silněji, čím déle celý spor trval. Měsíce nejistoty, soudních stání a vzájemných obvinění vyústily do jednoduché věty, která říká vše podstatné.

Soukupovy problémy ale zdaleka nekončí tím, že jeho žaloby padly. Soud totiž vyhověl i vzájemné žalobě Mirka Dopity, což je pro Soukupa rána, která bolí dvojnásob. Nepravomocně mu byla uložena povinnost svému soupeři v lásce písemně se omluvit. Přestože verdikt zatím není konečný a odvolání se očekává, samotná představa, že by musel vzít pero do ruky a napsat slova omluvy muži, s nímž se tak dlouho a tak tvrdě soudí, musí být pro Soukupa téměř nesnesitelná. A k tomu všemu podle dostupných informací ponese veškeré náklady soudního řízení obou stran.

Dopita má plné zuby a neskrývá to

Mirek Dopita si po měsících tahanic nebral vůbec žádné servítky a jeho slova zazněla s únavou člověka, který toho má skutečně až po krk. „Už jsem z něho unavený. Je to prostě úplná ztráta mého času a už mě to nebaví. Ať už mi dá prostě pokoj. Já toho mám plné zuby a nejradši bych o něm neslyšel ani slovo. Chodit po soudech kvůli takovým věcem je fakt unavující a je to jen ztráta času,“ řekl pro Blesk. Tato slova nejsou triumfem vítěze, jsou spíše úlevným povzdechem člověka, který chce jen žít svůj život.

A právě to je na celém příběhu možná nejsilnější moment. Dopita nevítězí s pěstmi vztyčenými nad hlavou, nevítá verdikt s jásotem ani výkřiky zadostiučinění. Je prostě unavený. Unavený ze soudů, z novinářů, z neustálého přetřásání věcí, které se odehrávají v jeho soukromém životě. Je to únava, kterou pochopí každý, kdo někdy prožil vleklý spor, kdy každý nový den přinese další zprávu, další obvinění nebo další soudní dokument k podpisu.

Článek pokračuje v galerii níže

Zdroj: facebook.com, instagram.com, extra.cz, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.