Situace na Blízkém východě nabrala dramatické obrátky a v pasti rozbouřeného regionu se momentálně nachází zhruba šest a půl tisíce našich občanů, kteří nyní prožívají hodiny plné nejistoty. Zatímco obloha nad Emiráty, Jordánskem či Ománem osiřela kvůli zrušeným spojům, čeští turisté i podnikatelé se snaží dovolat pomoci, která však podle mnohých svědectví přichází bolestivě pomalu nebo vůbec. Ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky čelí drsné kritice za to, že systém včasného varování DROZD v klíčových momentech mlčel a lidé v terénu byli ponecháni svému osudu bez relevantních informací. Rozhořčení cestovatelé popisují zkušenosti s unavenými operátory na nouzových linkách, kteří místo konkrétních plánů na evakuaci nabízeli jen neurčité rady a omluvy za přetížení sítě. Vládní špičky v čele s Andrejem Babišem sice nabádají ke klidu a doporučují vyčkat na obnovení běžného leteckého provozu, jenže nikdo nedokáže odhadnout, zda se tak stane v řádu dnů, nebo týdnů. Mezitím se rozjíždí logistická bitva o každé volné místo v letadlech, která do oblasti vysílají soukromí dopravci i armáda, přičemž prioritu mají klienti velkých kanceláří. Pro ty, kteří vyrazili na vlastní pěst, se cesta domů mění v nepřehlednou tajenku, kterou musí řešit v prostředí, kde se bezpečnostní situace mění každou minutou. Chaos, strach a pocit osamocení tak doprovázejí osudy stovek rodin, které jen doufají, že se armádní speciály včas objeví na obzoru a přepraví je zpět do bezpečí vlasti.
-
Přes šest tisíc českých občanů uvízlo na Blízkém východě kvůli náhlému přerušení leteckého spojení.
-
Ministerská linka nezvládá nápor stovek telefonátů a lidé si stěžují na nefunkční informační servis.
-
Stát aktivuje armádní Airbusy, které mají prioritně vyzvednout cestovatele z Jordánska a Ománu.
Informační vakuum a bezradnost na druhém konci linky
Zoufalství Čechů v cizině nejlépe ilustrují příběhy konkrétních lidí, kteří se snažili kontaktovat české úřady v naději na jasné instrukce. Místo toho se však setkali s mlčením systému DROZD, jenž měl být jejich hlavní pojistkou pro případ krize. Jeden z uvízlých cestujících v Emirátech popsal pro média šokující realitu, kdy po desítkách hodin marného čekání na zprávu mluvil s úředníky, kteří o aktuálním vývoji věděli méně než on sám z internetu.
Resort zahraničí se sice za výpadky v komunikaci omluvil, ale pro lidi na letištích je takové gesto slabou útěchou. Statistiky hovoří o sedmi stovkách telefonátů během jediné neděle, přičemž značná část volajících se kvůli technickému zahlcení vůbec nespojila s operátorem. Tato personální a technická poddimenzovanost v době vyostřeného konfliktu jen prohlubuje nedůvěru občanů v krizové mechanismy státu, který by měl v podobných chvílích fungovat jako švýcarské hodinky.
Premiér Andrej Babiš i šéf diplomacie Petr Macinka se snaží emoce mírnit prohlášeními, že setrvání na místě je v současnosti tím nejbezpečnějším řešením. Tato strategie však naráží na logický problém – nikdo nedisponuje věšteckou koulí, aby určil, kdy se nebe nad regionem opět otevře pro komerční lety. Čekání v hotelích nebo na terminálech se tak pro mnohé stává neúnosným nejen psychicky, ale postupně i finančně, jelikož náklady na neplánovaný pobyt rostou.
Zatímco státní aparát rozjíždí své soukolí, ministerstvo se vyhýbá přímým odpovědím na otázky týkající se konkrétních kritérií pro výběr pasažérů do repatriačních letů. Veřejnost tak zůstává v nejistotě, podle jakého klíče se bude rozhodovat, kdo dostane přednostní právo na odlet v armádním speciálu. Tato neprůhlednost nahrává dalším spekulacím a pocitu nespravedlnosti mezi těmi, kteří v zasažené oblasti zůstávají.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.
