Vzpomeňte si na ten pocit u pumpy. Stojíte před stojanem, sledujete, jak čísla na displeji rostou, a přemýšlíte, jestli si ještě plný tank vůbec můžete dovolit. Nafta se v Česku nebezpečně přibližuje psychologické hranici padesáti korun za litr a vyrovnala historický rekord z března roku 2022. A právě ve chvíli, kdy si lidé říkají, že hůř už být nemůže, přichází zprávy, které naznačují pravý opak. Vláda Andreje Babiše po týdnech váhání rozhodla, že od října obnoví cenové stropy pro pohonné hmoty a u nafty navíc opět sníží spotřební daň o necelé dvě koruny. Zároveň chce kabinet uvalit mimořádnou sektorovou daň na rafinerie. Ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO přitom jedním dechem označila chystanou regulaci za osvědčenou. Jenže problémy jsou mnohem hlubší a nafta je jen jednou z kapitol příběhu, který se chystá zasáhnout do peněženek každé české rodiny. Plyn. Elektřina. Teplo. Všechno zdražuje najednou a všichni to pocítíme velmi brzy.
- Nafta v Česku vyrovnala historický rekord z března 2022 a od hranice padesáti korun za litr ji dělí jen pár haléřů
- Tuzemské zásobníky na plyn jsou naplněné pouze ze tří čtvrtin, přičemž unijní cíl vyžaduje devadesát procent do 1. prosince
- Společnost ČEZ v září zvýšila ceny fixovaných produktů u elektřiny o 6 až 7 procent a u plynu o 17 až 19 procent
Pumpaři nejsou ti zlí, ale Babiš viní
Vláda Andreje Babiše se rozhodla znovu sáhnout k regulaci cen pohonných hmot a od října obnoví cenové stropy. Součástí balíčku je i snížení spotřební daně z nafty z 9,95 koruny na 8,01 koruny za litr. Na první pohled to vypadá jako úleva pro řidiče. Jenže Unie Českých Nezávislých Petrolejářů se už na jaře ohradila proti Babišovu tvrzení o údajných maržích dosahujících až deseti korun. Spustila proto webové stránky Malže a Bez Regulace, kde na konkrétních číslech z trhu dokládá, že průměrná marže čerpacích stanic se ve skutečnosti pohybuje pod dvěma korunami. Řidiči tak platí draho nikoli proto, že by je pumpaři okrádali, ale proto, že světové trhy nemilosrdně tlačí ceny nahoru.
Zajímavou zprávu přináší vývoj na světových trzích s ropou. Cena ropy Brent za poslední týden spadla ze 108 dolarů za barel těsně pod stodolarovou hranici. To je potenciálně dobrá zpráva pro řidiče, ale je třeba si uvědomit, jak celý systém funguje. Provozovatelé pump nakupují pohonné hmoty do zásoby v předstihu a samotný proces nákupu, dopravy a rafinace ropy nějakou dobu trvá. Pokud pokles ceny ropy vydrží, mohl by se do cen na stojanech projevit přibližně na přelomu měsíce. Tedy ve stejnou dobu, kdy začnou platit vládou schválená opatření. Ironická souhrou okolností tak Babiš možná sklidí politické body za zdražení, které zlevní samo od sebe.
Zásobníky strašidelně zely prázdnotou a ceny plynu raketově rostou
Hned první priorita programového prohlášení současného kabinetu zní sebejistě. Vláda prý zajistí přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky. Hned za tím přichází slib o posílení soběstačnosti a energetické bezpečnosti státu. Realita tomu ovšem zatím příliš neodpovídá a čísla mluví za vše. V době, kdy cena plynu opět strmě stoupá a jedna megawatthodina se na evropském trhu TTF prodává třikrát dráž než na začátku roku, jsou tuzemské zásobníky na plyn naplněné pouhými třemi čtvrtinami. Podle unijního referenčního cíle, přijatého v reakci na energetickou krizi v roce 2022, by přitom zásobníky měly v období mezi 1. říjnem a 1. prosincem dosáhnout naplněnosti devadesáti procent.
Aktuální naplněnost 75 procent je zároveň nejnižší za poslední roky a při pohledu na historická data vám to doslova vezme dech. Vloni touto dobou měl Fialův kabinet zásobníky naplněné na 91 procent, v předchozích dvou letech ještě více. S dnešním stavem je porovnatelný jedině rok 2021, kdy byl u moci také Andrej Babiš. Jenže tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že za pár měsíců zahájí Rusko agresi na Ukrajině a energetická mapa Evropy se přepíše doslova přes noc. Tuzemští obchodníci tak nyní budou muset zásoby doplnit bez ohledu na momentálně vysokou cenu. A každou korunu navíc za drahý plyn nakonec zaplatí obyčejní lidé.
Situaci letos zkomplikovalo i sucho, které se možná zdá jako vzdálený problém, ale jeho dopady se proplétají celou energetickou soustavou. Kvůli nízkým průtokům řek byla v některých částech Evropy omezena výroba z vodních i jaderných elektráren a část výpadku musely nahradit jiné zdroje, včetně plynových elektráren. K válkám na Ukrajině a na Blízkém Východě tak přibyl zcela nepředvídatelný přírodní faktor, který spolehlivě přilévá olej do ohně energetické krize. Česko si přitom nese ještě jeden specifický problém, o kterém se ve veřejné diskusi mluví příliš málo. Jde o zpoždění nového terminálu na LNG v německém Stade. Ten měl původně od roku 2027 nahradit kapacitu, kterou má Česko pronajatou ve starším terminálu v nizozemském Eemshavenu. Kvůli zpoždění Stade hrozí, že v letech 2028 až 2029 nebude mít Česko žádnou náhradu. Vláda proto pověřila ČEZ hledáním dodatečné kapacity v Eemshavenu.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, zpravy.aktualne.cz, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.
