Rajchlovo digitální impérium se zhroutilo. Meta mazala falešné účty a jemu zbylo pouhých 8 tisíc sledujících.

Bylo to číslo, které mělo budit respekt. Dvěstě třicet tisíc sledujících na Instagramu. V českém politickém prostředí číslo, které se jen tak nevidí a které mělo dokazovat, že Jindřich Rajchl není žádný okrajový hráč, ale skutečná politická síla s masovou podporou. Hnutí PRO a jeho lídr se tím chlubili, stavěli na tom svou image, svůj příběh o mluvčím mlčící většiny. Jenže pak přišel den, kdy algoritmy společnosti Meta začaly dělat svou práci. A to, co se ukázalo, bylo pro mnohé šokující, pro jiné pouhým potvrzením toho, co tušili už dávno. Ze dvou set třiceti tisíc sledujících zbylo přes noc pouhých osm tisíc skutečných lidí. Ztráta dvaadvaceti tisíc fanoušků by bolela. Ztráta dvou set dvaceti dvou tisíc je něco jiného. To je kolaps. To je konec příběhu, který se celou dobu vyprávěl o něčem, co nikdy neexistovalo.

Počet sledujících Jindřicha Rajchla na Instagramu klesl z 230 tisíc na pouhých 8 tisíc
Meta nasadila přísnější algoritmy pro detekci neautentických účtů a botů
Na nesrovnalosti v počtech lajků upozorňovali analytici i Reportéři ČT

Čísla lhala, algoritmus nezalhal

Když Meta, mateřská společnost Instagramu, spustila plošné čistky neautentických účtů, nešlo o nic osobního. Technologie se nezajímá o politiku, nezajímá se o to, kdo je dotyčný člověk, co hlásá, pro koho kandiduje ani jak hlasitě křičí o pravdě a lžích. Algoritmy prostě prohledaly miliony profilů a hledaly ty, které nevykazují znaky skutečné lidské aktivity. Profily bez reakcí, bez vlastních příspěvků, vytvořené hromadně pomocí skriptů, s pochybnými adresami. A ve chvíli, kdy tato digitální síť zachytila Rajchlovy sledující, výsledek byl devastující. Šestadevadesát procent jeho základny fanoušků se rozplynulo jako pára nad hrncem, protože tam nikdy žádní skuteční lidé nebyli.

Jindřich Rajchl se dlouhodobě stylizuje do role bojovníka za pravdu. Člověka, který říká věci nahlas, které ostatní mlčky přemítají, člověka, který stojí za obyčejnými lidmi proti mocným. Jenže právě tato sebeprezentace nyní dostala trhlinu, která se jen těžko zaceluje. Protože ti, které měl zastupovat, ti skuteční lidé z masa a kostí, ti by přece lajkovali, komentovali, sdíleli. Místo toho digitální továrny chrlily fiktivní profily, které simulovaly podporu, jež ve skutečnosti neexistovala v takové míře, v jaké byla prezentována.

Na nesrovnalosti přitom nikdo nepřišel náhodou. Analytici se na podezřelé počty zaměřili s předstihem a jejich závěry přebrali i Reportéři ČT, kteří ve věci odvysílali reportáž. Reakce Jindřicha Rajchla na tato zjištění nebyla klidná ani věcná. Byla emotivní a razantní. Předseda hnutí PRO v reakci na odhalení dokonce požadoval zrušení České televize. Veřejnoprávní médium přitom neudělalo nic jiného než svou práci, poukázalo na data, která byla dostupná každému, kdo se chtěl dívat.

Takzvaná cenzura, o které politici jako Rajchl tak rádi hovoří, v tomto případě zkrátka nestojí. Nikdo Rajchlovi nebral slovo, nikdo nesmazal jeho příspěvky, nikdo ho neumlčoval. Média pojmenovala to, co bylo vidět, a následně to potvrdila i samotná soukromá platforma, která nemá žádný důvod chránit ani napadat žádného konkrétního českého politika. Instagram prostě smazal to, co nebylo skutečné.

Mlčící většina byla z velké části tichá z dobrého důvodu

Rétorický obraz mlčící většiny je v politice mocným nástrojem. Evokuje pocit, že existuje obrovská masa lidí, kteří si myslí totéž co řečník, ale bojí se to říct nahlas. Jindřich Rajchl tento obraz budoval soustavně a čísla na Instagramu mu v tom pomáhala. Dvě stě třicet tisíc sledujících bylo hmatatelným důkazem, že za ním stojí masa lidí. Nyní se ukazuje, že tato mlčící většina mlčela mimo jiné proto, že neexistovala. Osm tisíc skutečných sledujících je jistě úctyhodné číslo, ale je to číslo zcela jiného řádu.

Pro hnutí PRO a jeho lídra to znamená ztrátu klíčového argumentu. V politickém marketingu jsou čísla důležitá, protože lidé mají tendenci věřit tomu, co je populární, přiklánět se na stranu zdánlivých vítězů. Vysoký počet sledujících nevypovídá nic o kvalitě myšlenek, ale říká cosi o dosahu, o relevanci, o tom, kolik lidí si dotyčného všimlo. Jenže pokud je toto číslo uměle nafouknuto, pak celý argument padá. Zůstane jen otázka, co dalšího bylo prezentováno jinak, než jak to ve skutečnosti bylo.

Článek pokračuje v galerii níže