Prezident Pavel otevřel dveře sudetským Němcům. Do Brna míří historický sjezd.

Česká republika se ocitla na rozcestí a to doslova. Do Brna totiž míří sjezd sudetských Němců, jaký tato země ještě nezažila, a prezident Petr Pavel mu otevřel dveře svou vlastní záštitou. Rozhodnutí Hradu okamžitě rozdělilo politiky, veřejnost i historiky na dva nesmiřitelné tábory. Jedni mluví o odvaze a smíření, druzí o zradě a neúctě k obětem. Napětí roste s každým dnem a sjezd ještě ani nezačal. Meeting Brno, festival, který vznikl před deseti lety jako skromná gesta lítosti, se letos proměnil v jeviště pro jedno z nejcitlivějších témat české politiky vůbec. Tisíce účastníků, němečtí ministři, bavorský premiér a stovky milionů emocí. Brno se připravuje na dny, které se zapíší do paměti. A prezident Pavel stojí uprostřed bouře, přestože na sjezd osobně nedorazí. Otázka nestojí jen nad tím, co se v Brně řekne, ale kdo za ta slova ponese odpovědnost.

Sjezd sudetských Němců se v České republice koná vůbec poprvé v historii a proběhne od 22. do 25. května v Brně
Prezident Petr Pavel udělil festivalu Meeting Brno záštitu stejně jako v předchozím roce, přičemž prezidentská kancelář zdůraznila, že záštita neznamená souhlas se všemi zazněnými názory
Na akci jsou přihlášeni německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a bavorský premiér Markus Söder, přičemž bavorská vláda na sjezd přispěje částkou 850 tisíc eur

Záštita, která otřásla veřejností

Hrad svůj krok obhájil způsobem, který je pro prezidenta Pavla typický. Prezidentská kancelář vydala prohlášení, v němž stojí jasně: záštita je podporou prostředí, kde je možné o historii mluvit otevřeně a beze strachu, nikoli vyjádřením souhlasu se všemi jejími interpretacemi. Slova znějí diplomaticky a uváženě, jenže část veřejnosti je přijala s hlubokou nedůvěrou. Pro mnohé Čechy totiž sudetští Němci nejsou historickou kategorií, ale živou ranou, která se stále úplně nezahojila. A právě proto Hradní prohlášení nezastavilo emoce, ale naopak je ještě více rozvířilo.

Prezident Pavel se přitom drží jasné linie. Jak uvádí Hrad, v otázce česko-německých vztahů vychází z hodnot Česko-německé deklarace z roku 1997, která klade důraz na smíření a budoucí spolupráci. Pavel svou záštitou tedy nepodporuje žádný konkrétní pohled na minulost, ale samotný dialog jako takový. V teorii je to postoj, za nímž stojí zdravý rozum. V praxi však zjišťuje, že na toto téma v České republice zdravý rozum příliš mnohokrát nestačil a nestačí ani dnes, kdy se sjezd blíží mílovými kroky.

Poslanci vládní koalice se vůči akci vymezili s ostrostí, která překvapila i zkušené komentátory. Část veřejnosti přidala svůj hlas k odmítavému sboru a na internetu se rychle rozjela debata plná vyhraněných postojů. Přitom program sjezdu zahrnuje připomínky obětí druhé světové války, bohoslužby i koncerty. Na papíře je to pietní a kulturní setkání. Přesto stačí slovní spojení sudetští Němci a celá diskuse se okamžitě přehřeje na teplotu, při níž věcné argumenty rychle vyhoří.

Brno má v tomto příběhu zvláštní roli. Právě zde zanechala poválečná historie mimořádně citlivou stopu a právě z Brna v roce 2015 vzešel festival Meeting Brno, jehož kořeny tkví v iniciativě Rok smíření. Tehdy město vyjádřilo lítost nad krutým vyhnáním německojazyčného obyvatelstva po druhé světové válce. Tato historická linka se nyní vrací v plné síle a dává celému sjezdu náboj, který přesahuje pouhou kulturní akci. Brno se tak nedobrovolně stalo symbolem zápasu o to, jak česká společnost nakládá se svou vlastní bolestnou pamětí.

Hosté z Berlína a z Mnichova přijíždějí s vážnou politickou vahou

Sjezd zdaleka není jen záležitostí organizátorů a přihlášených účastníků. Na akci dorazí německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a svou účast potvrdil také bavorský premiér Markus Söder. Samotná Bavorská vláda navíc na celou akci přispěje částkou 850 tisíc eur, což v přepočtu představuje přibližně 21 milionů korun. Taková finanční a politická podpora ze strany Bavorska mluví jasnou řečí. Sjezd není soukromou vzpomínkovou slavností, ale událostí s jasným mezinárodním rozměrem a diplomatickými důsledky.

Silné německé zastoupení přidává celé situaci ještě jeden rozměr. Česká republika a Německo jsou spojenci, partnery v Evropské unii i blízkými sousedy. Přesto právě téma sudetských Němců dokáže tuto jinak bezproblémovou vztah zatížit způsobem, jaký nemá v současné evropské politice příliš paralel. Sjezd v Brně tak nevyhnutelně testuje nejen českou vnitropolitickou situaci, ale také to, jak pevné jsou základy česko-německého přátelství ve chvíli, kdy se obě strany musí podívat historii přímo do tváře a nezamrknout přitom.

Článek pokračuje v galerii níže