Prezident Pavel chce vyšší výdaje na obranu státu. Česko musí platit za svoji bezpečnost, ne bezpečnost Bruselu.

Byl to okamžik, který mnozí Češi možná přehlédli mezi zprávami o zdražování a počasí, ale jeho dosah sahá mnohem dál než do dnešního večera. Prezident Petr Pavel odcestoval do Estonska a vrátil se s poselstvím, které se dotkne každého z nás. Ne jako abstraktní politická proklamace, ale jako věc přímé lidské bezpečnosti. Věc, která se týká rodin, dětí, starých lidí, kteří si ještě pamatují, co znamená žít ve strachu z toho, co přijde ze Wschodu. Pavel stál v Tallinnu vedle estonského prezidenta Alar Karis a říkal nahlas to, co mnozí politici říci nechtějí. Česko utrácí na obranu zoufale málo a musí to změnit. Ne proto, aby někdo v Bruselu spokojeně přikývl. Ne proto, aby Česká republika splnila kolonku v alianční tabulce. Ale proto, že jde doslova o životy. O pocit bezpečí, který si zaslouží každý, kdo tady žije. O jistotu, že když se v noci probudíte, nemusíte se ptát, jestli jsou vaše děti v bezpečí. Pavel to řekl jasně a bez příkras. A my bychom ho měli slyšet.

Prezident Petr Pavel navštívil Estonsko a jednal s tamním prezidentem Alar Karis v Tallinnu
Česká republika plánuje letos vydat na obranu asi 1,78 procenta HDP a nesplní alianční závazek dvou procent
Estonsko vydá letos na obranu přibližně 5,4 procenta HDP, což je jedna z nejvyšších hodnot v celém NATO

Proč Brusel není důvod, ale naše děti ano

Prezident Petr Pavel v Tallinnu použil slova, která se v české politice příliš často neslyší. Řekl, že Česko bude muset v následujících letech výrazně zvýšit výdaje na obranu. Ale hned dodal něco zásadního. Že to není o plnění cizích přání ani o líbení se politikům v Bruselu. „Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Ne proto, aby byl někdo v Bruselu spokojený, ale proto, že jde o bezpečnost našich lidí,“ řekl Pavel přímo a bez zbytečného diplomatického balení. A v té větě je všechno. Nejde o čísla v tabulce. Jde o nás.

Estonci tohle vědí lépe než kdokoli jiný. Jejich rodiče a prarodiče zažili sovětskou nadvládu na vlastní kůži. Zažili deportace, strach, ztrátu svobody. A právě proto Estonsko vydá letos na obranu přibližně 5,4 procenta svého hrubého domácího produktu. To je číslo, které budí respekt i v kontextu celého NATO, kde patří mezi nejvyšší vůbec. Estonci neplatí proto, aby byli hodní. Platí proto, že ví, co se děje, když se neplatí. A Petr Pavel přijel naslouchat.

Česká republika je přitom na tom výrazně hůře. Podle aktuálních údajů NATO bychom měli letos vynaložit na obranu asi 1,78 procenta hrubého domácího produktu. To nestačí ani na splnění alianční hranice dvou procent. Za těmi čísly se přitom skrývá velmi lidský příběh. Příběh o tom, jak vnímáme vlastní bezpečnost. Jak moc nám záleží na tom, co přijde po nás. A zda si troufneme říci, že obrana není luxus, ale nutnost stejně přirozená jako zamykání dveří.

Pavel zároveň připomněl, co všichni tušíme, ale nechceme si přiznat naplno. Bezpečnostní situace v Evropě se po ruské invazi na Ukrajinu zásadně proměnila. Svět, ve kterém jsme žili ještě před několika lety, jednoduše přestal existovat. Pobaltské státy, které sdílely s Českou republikou desetiletí v sovětské sféře vlivu, toto nebezpečí cítí viscerálně. Není to pro ně teorie. Je to paměť zakódovaná v rodinných příbězích.

Kyberútoky nepočkají, než si uvaříte kávu

V Tallinnu se prezident Petr Pavel zúčastnil také konference aliančního Centra Excelence Pro Kybernetickou Obranu CCDCOE. A tam pronesl slova, která by měla doputovat do každé firmy, každé nemocnice, každé školy. Moderní konflikty dávno neprobíhají jen na bojišti. Probíhají v digitálním prostoru, kde jediný sofistikovaný útok může během sekund ochromit energetiku, státní správu, bankovní systém nebo obrannou infrastrukturu. Není to sci-fi. Děje se to teď. Děje se to sousedům.

Estonsko to zažilo na vlastní kůži v roce 2007, kdy se stalo terčem rozsáhlého kyberútoku, který zasáhl státní instituce, banky i soukromé firmy. Stalo se to poté, co estonské úřady odstranily z centra Tallinnu sovětský válečný pomník, a reakce Moskvy byla devastující v digitálním světě. Právě tato bolestivá zkušenost donutila malou baltskou zemi stát se jedním z největších expertů na kybernetickou bezpečnost v celé Evropě. Dnes v Tallinnu sídlí centrum CCDCOE, které sdružuje experty z členských zemí NATO. Český NÚKIB s centrem dlouhodobě spolupracuje.

Článek pokračuje v galerii níže