Sdílet Tweet

Macinka odmítl část médií. Jeho rozhodnutí okamžitě rozdělilo novináře i veřejnost.

Macinka odmítl část médií. Jeho rozhodnutí okamžitě rozdělilo novináře i veřejnost.
zdroj foto: facebook.com, instagram.com , upravená koláž: fasteer.cz, využití umělé inteligence

Česká žurnalistika zažila v posledních dnech otřes, který jen tak nezapomene. Na půdě Černínského paláce, kde sídlí ministerstvo zahraničí, se odehrál příběh plný napětí, pohrdání a pocitu hluboké nespravedlnosti. Novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N přišla s řádně podanou akreditací, s připravenou tužkou a otázkami, které zajímají tisíce čtenářů. A přesto ji nepustili dovnitř. Podruhé za několik měsíců. Podruhé na stejném místě, od stejného úřadu, kvůli stejnému ministrovi. A to je příběh, který v demokracii prostě nemá místo. Ministerstvo zahraničí v čele s Petrem Macinkou opět rozhodlo, komu se dovolí klást otázky a komu ne. Tiskový mluvčí úřadu na opakované žádosti redakce o vysvětlení několik dní vůbec nereagoval. Nikdo nevysvětlil, proč žádost zamítli, nikdo se neomluvil, nikdo nevzal zodpovědnost. Místo toho přišel výrok ministra, který veřejnost rozdělil na dva tábory a sociální sítě zaplavil vlnou rozhořčených komentářů. Česká mediální scéna se otřásá v základech a otázka svobody tisku znovu leží na stole.

  • Novinářce Zdislavě Pokorné z Deníku N byl odmítnut vstup na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí přes řádně podanou akreditaci
  • Ministr Petr Macinka reagoval ironickým výrokem o „alternativních médiích a konspiračních blozích“
  • Syndikát Novinářů České republiky hrozí bojkotem všech mediálních akcí ministerstva

Ministr a jeho výrok, který vše rozdmýchal

Tiskové konference se konávají proto, aby novináři mohli klást otázky těm, kdo rozhodují o věcech veřejného zájmu. Je to základní pilíř demokratické společnosti, něco, co se bere jako samozřejmost. Jenže když se Petr Macinka na oné konferenci věnované budoucnosti Českých center dostal pod palbu dotazů ohledně odmítnuté akreditace, přišel s odpovědí, která mnohé vyrazila dech. „Mohu vás potěšit, že v důsledku podpory názorové rozmanitosti jsme rozhodli o tom, že budeme tedy občas dělat i tiskové konference pro alternativní média a konspirační blogy, na kterou určitě Deník N a jeho zástupce a další podobné lidi pozveme,“ pronesl ministr před zraky novinářů. Slova padla nahlas, před svědky, na záznamu.

Část přítomných výrok vnímala jako ironii, jiní jako přímý útok na konkrétní redakci. Kritici okamžitě poukázali na to, že označit etablované médium za konspirační blog je z úst člena vlády něco víc než nešikovný vtip. Je to signál. Deník N přitom patří mezi respektovaná česká média s jasnou redakční politikou a desítkami tisíc předplatitelů. Nazývat ho konspiračním blogem je výrok, který bolí, a to nejen redakci samotnou, ale všem, kdo věří v novinářské řemeslo a jeho smysl.

Redakce Deníku N po celou dobu usilovala o jasné vysvětlení. Zamítavá odpověď, kterou dostali, prý obsahovala jen vágní formulace připomínající dřívější veřejné výroky ministra vůči tomuto médiu. Nic konkrétního, žádný právní důvod, žádné odvolání se na pravidla. Jen mlčení a fráze. A to je přesně ten druh přístupu, který novináře, ale i běžné čtenáře dovádí k šílenství, protože za mlčením institucí se zpravidla skrývá vědomí, že jim dělat to, co dělají, nepřísluší.

Není to přitom poprvé, co se Zdislava Pokorná ocitla před zavřenými dveřmi Černínského paláce. Už v lednu letošního roku ji na tiskovou konferenci ministerstva nepustili. Tehdy se proti tomuto kroku postavili šéfredaktoři deseti českých médií a společně vyzvali ministerstvo k rovnému přístupu. Macinka tehdy veřejně prohlásil, že přístup médií na tiskové konference omezovat nebude. Jenže teď se zdá, jako by se ta slova rozplynula ve vzduchu.

Syndikát vytáhl těžkou artilerii

Syndikát Novinářů České republiky nezůstal v klidu. Jeho předsedkyně Ivana Šuláková vystoupila s jasným prohlášením a bez obalu pojmenovala, co se děje. „Zástupci státu nemají právo rozdělovat média na vhodná a nevhodná ani určovat, kteří novináři mají přístup k informacím poskytovaným veřejnou institucí,“ řekla. Za těmito slovy není jen profesní solidarita, je v nich i varování, kam podobný přístup může společnost dovést. Když stát začne třídit novináře, začíná třídil i pravdu, a to si žádná demokracie nemůže dovolit.

Syndikát navíc jasně vzkázal, že pokud ministerstvo svůj postup nezmění, veřejně se za něj neomluvý a nezaručí rovné podmínky pro všechna média, měl by následovat společný bojkot mediálních akcí úřadu. „Diskriminace jednoho média dnes může být zítra diskriminací kteréhokoli jiného. Vyzýváme proto všechny redakce a novináře působící v České republice, včetně zástupců zahraničních redakcí a agentur, aby se proti tomuto postupu jednoznačně ohradili. Solidarita napříč mediálním prostředím je v této chvíli nezbytná,“ stojí doslova v prohlášení. To jsou silná slova a v českém mediálním prostředí mají velký dozvuk.

Článek pokračuje v galerii níže

Zdroj: facebook.com, instagram.com, novinky.cz, prosvet.cz, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.

Upozornění: Na sociálních sítích se objevují zavádějící příspěvky, které používají odkazy na naše články, ale fotografie a popisy s nimi vůbec nesouvisejí. Tyto příspěvky nevytváří naše redakce. Vždy si prosím ověřte skutečný obsah po otevření článku.