Extremistka Liebichová soud nepřesvědčila. Má strach, že ji v Německu dají do mužské věznice.

Dramatické scény se odehrály v plzeňském krajském soudě, kde se projednával osud pětapadesátileté německé pravicové extremistky Marly Svenji Liebichové. Žena, která byla v Německu původně odsouzena jako muž jménem Sven Liebich, přišla do jednací síně v triku s leopardím potiskem, s červeně nalakovanými nehty a knírem nad rtem. Případ, který otřásl nejen českou justicí, ale i německou politikou, nabral nebývale emotivní spád. Liebichová se bránila předání do Německa s hrůzou v očích a slovy, která přítomné zjevně zasáhla. Tvrdila, že se bojí o svůj život. Soud ale v pondělí 18. května nerozhodl a jednání odročil na 1. června. Příběh ženy s prošedivělými krátce střiženými vlasy, která si před pouhými měsíci úředně změnila pohlaví, tak stále nemá svůj finální epilog. A česká veřejnost netrpělivě čeká, co se bude dít dál.

Plzeňský krajský soud odročil jednání o předání Liebichové do Německa na 1. června
Liebichová byla u Aše zadržena 9. dubna detektivy přezdívanými lovci lebek na základě evropského zatykače
Soud v Halle ji v roce 2023 odsoudil na rok a šest měsíců za štvaní lidu, pomluvy a urážky

Žena s knírem a strachem v očích

Když Marla Svenja Liebichová vstoupila do plzeňské soudní síně, všichni přítomní se na ni otočili. Pětapadesátiletá žena s prošedivělými krátce střiženými vlasy a výrazným knírem, oblečená do trika s leopardím potiskem a s červeně nalakovanými nehty, přišla v doprovodu dvou mužů a dvou žen z vězeňské služby. Výraz v její tváři byl neklidný, ale odhodlaný. Věděla, že v tuto chvíli jde v přímém slova smyslu o její svobodu, její bezpečnost a možná i o její život. S předáním do Německa odmítla souhlasit a svůj postoj dávala hlasitě najevo.

Její slova zazněla soudní síní jako výkřik zoufalství. „Nechci být předána, protože mám strach, že se dostanu do vězeňského zařízení s muži, do mužské věznice, což by pro mě byla z lidského hlediska diskriminace. Protože jsem mediálně známá, budu tam nejen zneužívána, ale budu tam muset strpět velice nevhodně chování vůči mému tělu a mé osobě a mám strach, že mě tam zabijí,“ řekla u soudu. Tato slova nechala soudní síní projít mrazivé ticho. Ať už člověk její politické názory sdílí, nebo se od nich s odporem odvrací, strach, který z jejích slov čišel, byl hmatatelný.

Liebichová si podala žádost o úřední změnu pohlaví 1. srpna 2024 a 1. listopadu téhož roku se oficiálně stala ženou jménem Marla Svenja Liebichová. Podle médií tak učinila proto, aby se dostala do ženského vězení a vyhnula se trestu v mužském zařízení. Trest odnětí svobody na rok a šest měsíců jí uložil soud v Halle v roce 2023 za štvaní lidu, pomluvy a urážky. Liebichová ale na výkon trestu do ženské věznice v Saské Kamenici, tedy v Chemnitz, loni nenastoupila.

Za zrušením rozsudku nestojí jen politika. Příslušný matriční úřad v Německu podal podle obhajoby návrh, aby její změna pohlaví a jména na ženské byly zrušeny. Toto řízení v Německu dosud neskončilo, což celý případ ještě více komplikuje. Liebichová navíc považuje za diskriminaci skutečnost, že německé úřady prý chtějí, aby ji před nástupem do ženského vězení posoudili psychologové, zda se skutečně vnímá jako žena. „Nic takového se ale u jiných vězeňkyň neděje,“ prohlásila před soudem. Její obhájkyně, česká advokátka, tento argument podporuje.

Lovci lebek zasahují na Chebsku

Příběh Liebichové v Česku začal 9. dubna u Aše na Chebsku. Právě tam ji zadrželi detektivové přezdívaní lovci lebek, kteří zakročili na základě evropského zatykače vydaného Německem. Šlo o rutinní, ale přitom mimořádně sledovaný zásah. Jméno Sven Liebich totiž německé médiu dobře znají. Než si tato osoba změnila pohlaví, proslula jako výrazná tvář krajní pravice. Soud ji poté poslal do vazby, kde čeká na rozhodnutí o předání.

Před rozsudkem soudu v Halle, který uložil Liebichové nepodmíněný trest, byla v Německu předtím šestkrát odsouzena za urážky, hanobení, pomluvu a veřejné podněcování k rasové diskriminaci. U soudu v Plzni odmítla, že by byla rasistka nebo xenofobní. Připustila pouze, že se v minulosti hlasitě a kriticky vyjadřovala k masové migraci do Německa. Právě tato minulost je podle ní dalším důvodem, proč se obává pobytu v německém vězeňském zařízení. Tvrdí, že věznice jsou plné cizinců ze zemí, kde není transgender problematika přijímána.

Článek pokračuje v galerii níže