Stalo se to, čeho se miliony Evropanů obávaly. Ve čtvrtek Evropský parlament schválil prodloužení kontroverzního nařízení, které internetovým firmám umožňuje dobrovolně prohledávat soukromou komunikaci uživatelů. Hlasování bylo dramatické a výsledek šokující, protože většina přítomných poslanců byla fakticky proti. Přesto návrh prošel díky záludnému legislativnímu mechanismu druhého čtení, který odpůrce připravil o šanci na vítězství. Za zavřenými dveřmi bruselských koridorů se přitom rozhodovalo o tom, zda vaše soukromé zprávy zůstanou soukromými. A odpověď, která zazněla, mnohé zabolela. Tisíce aktivistů, novinářů, právníků i obyčejných lidí sledovaly výsledek s bušícím srdcem. Šlo totiž o víc než jen o technická pravidla pro velké technologické firmy. Šlo o základní otázku, zda má Evropa právo číst vaše zprávy. Tento příběh není jen o politice. Je o důvěře, soukromí a o tom, co je nám jako společnosti skutečně svaté.
- Europoslanci schválili prodloužení tzv. Chat Control 1.0, které umožňuje platformám jako WhatsApp nebo Messenger dobrovolně skenovat zprávy uživatelů kvůli dětské pornografii
- Pro zamítnutí hlasovalo 314 poslanců, proti zamítnutí 276, ale k odmítnutí návrhu bylo třeba absolutní většiny 361 hlasů ze všech 720 europoslanců
- Součástí schváleného balíčku je pozměňovací návrh výslovně chránící šifrovanou komunikaci
Hra čísel, která rozhodla o vašem soukromí
Čísla z čtvrtečního hlasování jsou přinejmenším matoucí a pro mnohé občany zcela nepochopitelná. Ze 607 přítomných europoslanců hlasovalo pro zamítnutí Chat Control 314 zákonodárců, zatímco proti zamítnutí jich bylo jen 276 a 17 se zdrželo. Jednoduše řečeno: větší část přítomných poslanců si nepřála, aby nařízení prošlo. Jenže ve druhém čtení nestačí prostá většina přítomných. Pro změnu nebo zamítnutí návrhu je potřeba absolutní většina všech 720 europoslanců, tedy nejméně 361 hlasů. Odpůrci jich získali jen 314. Výsledek byl tak předurčen samotnou matematikou procedury, nikoliv skutečnou politickou vůlí sálu.
Tato legislativní kuchyně přitom není náhodou. Návrh, který europoslanci v březnu zamítli, do opětovného projednání protlačila předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová z lidovecké frakce EPP. Ta na summitu EU přímo vyzvala evropské lídry, aby s legislativou pokročili. Členské státy pak minulý týden přijaly společnou pozici, čímž se věc dostala do druhého čtení, a tím pádem i do procedurální pasti, která odpůrcům svázala ruce. Mnozí poslanci otevřeně mluví o zneužití procedury. Česká europoslankyně Markéta Gregorová za Piráty upozorňovala přímo na plénu, že hlasováním se porušují vlastní pravidla parlamentu, ale marně.
Zdechovský otočil, Krutílek se bouří
Jedním z nejdiskutovanějších momentů celého hlasování byl postoj lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského, který ještě nedávno patřil mezi odpůrce tohoto opatření. Ve čtvrtek však zvedl ruku pro prodloužení výjimky a okamžitě čelil vlně kritiky. Svůj obrat vysvětlil slovy, která rezonují v každém rodičovském srdci. Ochrana dětí před sexuálním zneužíváním na internetu je podle něj jednou z priorit a jednoznačně odmítl tvrzení, že podporuje plošné sledování občanů nebo prolomení šifrování soukromé komunikace. Vyzval k věcné debatě bez zjednodušených sloganů nebo nepřesných interpretací.
Diametrálně odlišný postoj zaujal europoslanec za ODS Ondřej Krutílek, jehož slova zasáhla jako úder pěstí. Řekl nahlas to, co si mnozí mysleli potichu. Děti neochráníme tím, že začneme plošně kontrolovat soukromou komunikaci milionů nevinných lidí. Potřebujeme tvrdě postupovat proti pachatelům, ne oslabovat soukromí všech občanů. Krutílek zároveň otevřeně pojmenoval způsob, jakým se hlasování o kontroverzním návrhu znovu otevřelo, a označil ho za využití triků a kliček. Zbylí zástupci ODS v Evropském parlamentu Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová nebyli ve Štrasburku přítomni, a hlasování se proto nezúčastnili.
Co na to říkají čeští europoslanci?
Hlas pro prodloužení výjimky dal také europoslanec Jan Farský ze Starostů a nezávislých. Svůj postoj opřel o konkrétní argumenty z praxe. Podpořil podle svých slov obnovení úpravy, která byla účinná od roku 2021 do dubna 2026, kdy společnosti mohly dobrovolně upozorňovat orgány činné v trestním řízení na šíření dětské pornografie skrze nešifrovanou komunikaci. Zdůraznil, že tato úprava podle informací policie pomohla s odhalením stovek případů poškozování dětí. Jeho argumentace je silná a těžko popiratelná. Nikdo přece nechce být tím, kdo zavře oči před utrpením dítěte.
Markéta Gregorová za Piráty však situaci popsala s hořkostí člověka, který ví, že prohrál, přestože měl pravdu. Evropští lidovci podle ní zneužívají svoji pozici nejsilnější frakce a právní kličkou vrátili na agendu návrh, který parlament odmítl. Gregorová zdůraznila, že tady již nejde jen o ochranu soukromí, ale i o ochranu demokracie samotné. Ne znamená ne, řekla a tato věta zní jako výkřik do prázdna. Celkový pohled na hlasování českých europoslanců ukazuje hluboké rozštěpení napříč politickým spektrem bez zřetelné stranické linie.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, novinky.cz, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.
