Česká politická scéna zažívá jeden z nejdramatičtějších střetů posledních let. Premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel se ocitli v otevřeném konfliktu, který přestává být pouhou politickou neshodou a stává se čím dál osobnějším bojem dvou mužů, kteří mají ze zákona spolu vládnout této zemi. Napětí, jež se budovalo měsíce, nyní vybuchlo naplno, a to ve chvíli, kdy Česká republika potřebuje navenek působit jednotně více než kdy jindy. Prezident Pavel navrhl obnovení pravidelných konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů, které by mohly situaci uklidnit. Premiér Babiš jeho návrh odmítl razantně, bez zaváhání a bez náznaku ochoty ke kompromisu. Jeho slova, která zazněla v České televizi, šokovala mnohé pozorovatele. „Proč bych se měl na něčem koordinovat, my máme svoji politiku, máme programové prohlášení vlády, nechci být součástí jeho kampaně,“ prohlásil Babiš. Za těmito slovy se skrývá hluboký příkop, který se mezi Hradem a Strakovou akademií prohloubil natolik, že jej jen těžko překlene jediná schůzka.
- Babiš odmítl Pavlův návrh na obnovení schůzek nejvyšších ústavních činitelů a řekl, že na ně nemá čas
- Mluvčí Hradu Vít Kolář reagoval slovy, že prezident považuje koordinaci za velmi důležitou a bude o ni nadále usilovat
- Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil neexistenci společných jednání za slabost a škodu pro Česko
Válka slov, která bolí celou zemi
Celý příběh začal na začátku letošního roku, kdy prezident Pavel zrušil plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů. Stalo se tak poté, co se ani po hodinovém odkladu nedostavili premiér Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka, kteří byli v tu dobu na jednání vlády. Tento moment, zdánlivě technická komplikace v rozvrhu dvou zaneprázdněných mužů, se ukázal být spouštěčem řetězce událostí, jenž dramaticky pozměnil tvář české vrcholové politiky. Od té chvíle se společná jednání neobnovila a komunikace mezi Hradem a vládou se scvrkla téměř výhradně na přímá jednání prezidenta s premiérem. Česká diplomacie tak ztratila jeden ze svých klíčových koordinačních mechanismů přesně ve chvíli, kdy svět kolem nás hoří.
Vše pak eskaloval spor o účast prezidenta Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda původně s jeho účastí na summitu vůbec nepočítala, a prezident musel svého práva účastnit se dobývat cestou přes Ústavní soud. Ten kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi účast na summitu umožnila. Představte si tu absurditu: hlava státu se musí soudit o právo zastupovat zemi na nejvýznamnějším vojenském aliančním setkání roku. Tento obraz, sám o sobě, říká o stavu českých politických vztahů mnohem více než jakýkoliv komentář.
Babiš poté ve videu zveřejněném na svém facebooku označil Pavlovu účast na summitu za ostudu. „Chodili za námi naši partneři a ptali se: proboha, proč tady je, co tady dělá?“ uvedl. „Dopadlo to, jak jsem říkal – ostuda. Bylo to neuvěřitelné, trapné,“ dodal premiér, jemuž tato slova evidentně přinášela jisté uspokojení. Jenže právě tato slova otevřela novou a velmi hlubokou ránu. Říkat nahlas, že přítomnost vlastního prezidenta na summitu NATO je ostudou, je gesto, které překračuje hranici politické kritiky a vstupuje do území osobního útoku.
Mluvčí Hradu Vít Kolář na Babišovo odmítnutí reagoval klidně, leč důrazně. „Prezident považuje koordinaci ústavních činitelů za velmi důležitou. Určitě bude usilovat o to, aby nějaká forma spolupráce a dohody byla,“ sdělil. „Nelze bez toho dobře fungovat především v zahraniční politice,“ dodal Kolář, jehož slova zní jako hlas rozumu uprostřed bouře, která pohlcuje českou politiku stále hlouběji.
Vystrčil varuje a Pavel doufá
Předseda Senátu Miloš Vystrčil nepřišel s diplomatickým mlžením, ale s jasným pojmenováním reality. Podle něj schůzky nejvyšších ústavních činitelů ke koordinaci a konzultacím zahraniční politiky prostě chybí a Česko jejich neexistence oslabuje a škodí. Jeho slova jsou tím závažnější, že přicházejí od člověka, který věci ve velké politice viděl zblízka a rozumí jejich důsledkům. „Pokud nejvyšší ústavní činitelé mají na některé aspekty zahraniční politiky rozdílné názory, o to víc je potřeba, aby se setkávali, vyměňovali si názory a snažili se zahraniční politiku koordinovat a hledat nejlepší postupy pro ČR,“ řekl Vystrčil. V těchto slovech není žádná rétorika, je v nich pouhá pravda.
A pak je tu prezident Pavel, který překvapivě přišel s gestem, jež od politika tohoto ranku není samozřejmostí: s otevřeností a ochotou uklidnit situaci. Na festivalu Pohoda na Slovensku v sobotu řekl, že věří ve zklidnění vztahů. „Dokážu si představit, že po tom období, které bylo hodně rozjitřené, se situace trochu zklidní. Pokud bude premiér schopen vnímat rozdílný názor ne jako mé osobní nepřátelství vůči němu, pak určitě budeme schopni se pragmaticky na řadě věcí domluvit,“ uvedl Pavel. V těch slovech bylo cítit únavu, ale také skutečnou snahu, která si zaslouží respekt.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, irozhlas.cz, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.
