Spánek je pro naše fyzické i duševní zdraví naprosto nezbytný. Bez něj se cítíme unavení, podráždění a máme problémy s koncentrací. Ale co se vlastně děje s naším tělem a mozkem, když spíme? A proč je spánek tak důležitý?
Na první pohled se spánek jeví jako stav pasivity a odpočinku. Nicméně uvnitř našeho těla a mozku probíhá během spánku řada komplexních procesů. Spánek se obvykle dělí do několika fází, které se během noci opakují v cyklech trvajících zhruba 90 minut.
První fází je usínání, přechod mezi bdělostí a spánkem. Naše srdeční frekvence a dech se zpomalují, svaly se uvolňují a mozková aktivita začíná klesat. Následuje lehký spánek (NREM fáze 1 a 2), během kterého se naše tělo dále uvolňuje a klesá tělesná teplota. V této fázi se mohou objevit krátké záškuby svalů.
Poté přichází hluboký spánek (NREM fáze 3), který je považován za nejvíce regenerační fázi. Během hlubokého spánku se náš mozek aktivuje pomalými delta vlnami, srdeční frekvence a dech jsou nejpravidelnější a svaly jsou zcela uvolněné. V této fázi je nejobtížnější se probudit a probuzení je často doprovázeno dezorientací. Hluboký spánek je klíčový pro fyzickou obnovu, růst svalů a posílení imunitního systému.
Poslední a nejznámější fází je REM spánek (Rapid Eye Movement), který se objevuje zhruba 90 minut po usnutí a v průběhu noci se prodlužuje. Pro REM spánek jsou charakteristické rychlé pohyby očí pod zavřenými víčky, zvýšená mozková aktivita podobná bdění, zrychlený a nepravidelný dech a srdeční frekvence a svalová paralýza, která brání tělu fyzicky reagovat na sny. Právě v REM spánku se nám zdají nejživější a nejbizarnější sny. REM spánek je důležitý pro kognitivní funkce, učení, paměť a zpracování emocí.
Proč vlastně spíme? Existuje několik teorií, ale pravděpodobně se jedná o kombinaci různých faktorů. Teorie obnovy tvrdí, že spánek umožňuje našemu tělu a mozku opravit se a obnovit energii vyčerpanou během dne. Teorie konzervace energie naznačuje, že spánek se vyvinul jako způsob, jak ušetřit energii v době, kdy je aktivita méně produktivní (například v noci). Teorie konsolidace paměti zdůrazňuje roli spánku při ukládání a zpracování informací získaných během dne a jejich přesunu do dlouhodobé paměti.
Nedostatek spánku má pro naše zdraví řadu negativních důsledků. Může vést k únavě, snížené koncentraci, horší náladě, oslabené imunitě, zvýšenému riziku obezity, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění a dokonce i psychických problémů. Chronická nespavost může výrazně snížit kvalitu života.
Naopak, dostatečný a kvalitní spánek má pro nás řadu benefitů. Zlepšuje naši náladu, posiluje paměť a učení, zvyšuje naši kreativitu a produktivitu, posiluje imunitní systém a snižuje riziko mnoha chronických onemocnění.
Přestože o spánku víme stále více, zůstává mnoho otázek nezodpovězeno. Proč se nám zdají sny? Jak přesně mozek zpracovává informace během spánku? A jak můžeme optimalizovat svůj spánek pro lepší zdraví a pohodu? Výzkum v oblasti spánku neustále pokračuje a snad nám v budoucnu přinese ještě hlubší porozumění této základní lidské potřebě. Do té doby bychom měli spánku věnovat náležitou pozornost a dopřát si ho dostatek, abychom mohli plně využívat svůj potenciál.