Mount Everest, s výškou 8 848 metrů nad mořem, je snem i noční můrou všech horolezců. Nejvyšší hora světa, nacházející se v pohoří Himálaj na hranici Nepálu a Tibetu, láká každoročně stovky dobrodruhů. Výstup na její vrchol je považován za jednu z největších fyzických a psychických výzev, kterou lze v životě zažít. Přestože se díky moderním technologiím, vybavení a podpůrným týmům stal přístupnější než dříve, zůstává mimořádně náročný a rizikový. A také velmi drahý – cena expedice se může vyšplhat až k několika milionům korun.
-
Výstup na Mount Everest stojí desítky tisíc dolarů a vyžaduje měsíc příprav v horách.
-
Přestože se o výstup pokoušejí stovky lidí ročně, úspěch není zaručen a rizika jsou vysoká.
-
Klíčem k úspěchu je nejen fyzická kondice, ale i zkušenosti a správná aklimatizace.
Cena výstupu na Everest
Jednou z nejčastějších otázek je: Kolik stojí dostat se na střechu světa? Cena se liší podle zvolené expedice, úrovně služeb a podpory šerpů. Základní částka začíná na 30 000 dolarech (cca 700 000 Kč), luxusní expedice s kompletním servisem ale mohou stát i více než 100 000 dolarů (přes 2,3 milionu Kč).
Do ceny se započítávají:
-
povolení k výstupu od nepálské vlády (cca 11 000 USD),
-
náklady na šerpy a kyslíkové bomby,
-
ubytování a strava v základním táboře,
-
doprava a logistika vybavení.
Pro většinu horolezců tak Everest není jen otázkou odvahy, ale i finančních možností.
Fyzická a psychická náročnost
Výstup na Everest není pro každého. Náročnost spočívá nejen ve výšce a extrémním klimatu, ale i v délce expedice. Horolezci tráví týdny v základním táboře (5 364 m n. m.) a vyšších výškových táborech, aby se postupně aklimatizovali. Každý krok ve výšce nad 7 500 metrů, tzv. v „zóně smrti“, je utrpením – tělo nedostává dostatek kyslíku a rychle se vyčerpává.
Mezi největší hrozby patří:
-
výšková nemoc a otok mozku či plic,
-
extrémní počasí s náhlými bouřemi,
-
laviny a pády ledopádů,
-
vyčerpání a dehydratace.
Přestože horolezci používají kyslíkové lahve, není to záruka bezpečí. Úspěšný výstup vyžaduje špičkovou kondici, psychickou odolnost a zkušenosti z jiných vysokohorských expedic.
Role šerpů a podpůrných týmů
Bez šerpů by se většina horolezců na Everest nikdy nedostala. Šerpové jsou nepálští horalé, kteří nesou těžké náklady, staví tábory a fixují lana i žebříky přes ledovcové trhliny. Jejich práce je nesmírně náročná a často podceňovaná, přesto právě oni stojí za většinou úspěšných výstupů.
Mnoho komerčních expedic nabízí tzv. full service balíček, kdy horolezce doprovází osobní šerpa, který mu pomáhá s vybavením, vařením i orientací v horách. Tato varianta je však nejdražší, a proto ji využívají především movitější dobrodruzi.
Kolik lidí zdolá Everest a jaká jsou rizika
První úspěšný výstup uskutečnili roku 1953 Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay. Od té doby vrchol zdolalo více než 6 000 lidí. Ročně se o výstup pokouší kolem 800–1 000 horolezců. Přesto není úspěch zaručen – každý rok na Everestu umírají desítky lidí kvůli pádům, lavinám či zdravotním komplikacím.
Kromě fyzických rizik čelí horolezci i problému přeplněných tras, kdy se v „zóně smrti“ tvoří fronty. To zvyšuje riziko vyčerpání a nedostatku kyslíku. Přesto přitažlivost Everestu neklesá – pro mnohé zůstává ultimátní výzvou a symbolem lidské odvahy.