V dnešní době mnoho lidí přestává umět existovat, aniž by u toho byli produktivní. Když neexistovaly mobilní telefony, tato kratochvíle byla běžnou součástí denního života. Po cestě do práce nikdo neposlouchal písničky, při snídani neodpovídal na maily a během procházky nevyřizoval pracovní hovory. Zkrátka a dobře, lidi měli možnost se nudit. Nyní je však cestování s mobilem v kapse, aniž bychom ho otevřeli, rarita.
Starší generace se toho ještě jakž takž drží, avšak pro mladší je telefon jako prodloužená končetina. A tak se koukání do blba pomalu vytrácí a s ním i příjemné odpočinutí si od reality. Aniž si to uvědomujete, touto činností si třídíme věci v hlavě a je to podobné, jako když restartujete počítač. Jak vám potvrdí mnoho psychologů, tím, že necháte myšlenky volně plynout, dospějete k překvapivým závěrům.
Jelikož náš mozek pracuje neustále, nemůže se vám stát, že byste skutečně na nic nemysleli. To pouze v těch vzácných momentech, kdy zcela vypnete. Avšak i z této sladké nevědomosti se rychle dostanete, ale to nutně nemusí znamenat konec snění. Schválně si zkuste jen tak lehnout do trávy a nechat svůj mozek jen tak procházet jednotlivé koncepty.
K čemu můžete dospět?
Tím, že necháte své myšlenky vycházet napovrch, aniž byste je potlačovali jinými, se můžete dopracovat k tomu, co vás skutečně trápí. Často se totiž vaše skutečné problémy nemají možnost prosadit a hlodají ve vás po dlouhou dobu.
Co je však potlačováno, rozhodně nezmizí, jen se ukáže v jiné oblasti. Proto se doporučuje o svých pocitech mluvit a pravidelně je ventilovat. O tomto konceptu se hojně vyjadřuje Sigmund Freud s jeho sny, přeřeknutími či druh humoru.
To všechno jsou totiž způsoby, jak se může naše trauma projevit. Proto se nebojte si občas dopřát koukání do blba a pokusit se tak pochopit sami sebe, než to přeroste do kritického stádia.