Dokument nalezený v archivech Kanceláře prezidenta republiky odhaluje dosud neznámé okolnosti srpnové invaze. Zpráva určená přímo Leonidu Brežněvovi obsahuje seznam československých občanů označených jako „spolehlivé kontakty“ a detailní plán na rozdělení země po vojenském zásahu.
- Tajná zpráva z 19. srpna 1968 odhaluje jména spolupracovníků sovětské invaze z nejvyšších pater československé politiky
- Dokument prokazuje, že plány na rozdělení Československa existovaly už během normalizace, ne až v devadesátých letech
- Historici označují nález za převratný objev, který mění pohled na události kolem Pražského jara
Nečekaný objev v prezidentských archivech
Při rutinní digitalizaci dokumentů v archivech Pražského hradu narazili pracovníci na obálku označenou pouze kódem „PH-68-08-SPEC“. Uvnitř se skrývala dvanáctistránková zpráva napsaná rusky a česky, datovaná 19. srpna 1968 – tedy den před začátkem invaze vojsk Varšavské smlouvy.
„Nejdřív jsme si mysleli, že jde o běžný diplomatický dokument. Když jsme ale začali číst, uvědomili jsme si, co máme v rukou,“ popisuje archivářka Marie Svobodová, která dokument objevila. „Museli jsme ihned kontaktovat bezpečnostní složky a historiky.“
Zpráva je adresována přímo generálnímu tajemníkovi KSSS Leonidu Brežněvovi a podepsána je šifrou „Operace Dunaj – koordinátor Praha“. Její obsah podle historiků zcela mění dosavadní představy o tom, jak probíhala příprava na potlačení Pražského jara.
Seznam „spolehlivých kontaktů“ mezi elitou
Nejšokující částí dokumentu je příloha obsahující seznam 47 jmen československých politiků, úředníků a vojenských představitelů označených jako „spolehlivé kontakty pro realizaci operace“. Mezi nimi figurují nejen známí normalizátoři, ale i osoby, které dosud historiografie považovala za oběti komunistického režimu.
„Některá jména nás nepřekvapila, ale jiná ano. Jsou tam lidé, o kterých jsme si mysleli, že patřili k odpůrcům invaze,“ říká profesor Pavel Žáček z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Budeme muset přepsat řadu kapitol našich dějin.“
Dokument také odhaluje, že koordinace s moskevským vedením probíhala už od května 1968, tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. Zpráva zmiňuje „pravidelné konzultace prostřednictvím bezpečnostních kanálů“ a detailní plánování postupu po vojenském zásahu.
Reakce potomků uvedených osob
Zveřejnění seznamu vyvolalo bouřlivé reakce rodin některých uvedených osob. Vnučka bývalého ministra zahraničí Jiřího Hájka požaduje důkladné prošetření dokumentu: „Můj dědeček zemřel jako perzekuovaná osoba. Pokud tento dokument není padělkem, pak jsme žili v lži.“
Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů však ujišťuje, že dokument prošel důkladnou expertizou včetně analýzy papíru, inkoustu i psacího stroje. „Všechny testy potvrzují jeho autenticitu,“ uvedl mluvčí.
Plán na rozdělení Československa z roku 1968
Ještě překvapivější je však kapitola věnovaná „dlouhodobé stabilizaci situace v regionu“. Dokument totiž obsahuje detailní plán na postupné rozdělení Československa na dva samostatné státy – operaci, kterou měl koordinovat „místní vedoucí kádr po jeho ustanovení“.
Plán počítal s postupným oslabováním federace prostřednictvím „podpory regionálních ambicí“ a „systematického prohlubování ekonomických rozdílů mezi částmi republiky“. Celý proces měl podle dokumentu trvat 15 až 20 let.
„To zcela mění náš pohled na rozpad Československa v roce 1993. Nebylo to spontánní rozhodnutí politiků po sametové revoluci, ale realizace dlouhodobého plánu,“ komentuje historik Milan Otáhal z Akademie věd.
Moskevské obavy z německého sjednocení
Zpráva také odhaluje dosud neznámé pozadí sovětských obav. Moskva se obávala možného budoucího sjednocení Německa a chtěla vytvořit „puffer zónu“ složenou z menších, snáze kontrolovatelných států.
„Sovětský svaz už v roce 1968 počítal s tím, že se situace v Evropě změní. Chtěl být na tyto změny připraven,“ vysvětluje mezinárodní vztahy profesor Jan Eichler z Univerzity obrany.
Ověřování v zahraničních archivech
České historiky nyní čeká náročná práce ověřování informací z dokumentu v zahraničních archivech. Ministerstvo zahraničí už zahájilo konzultace s kolegy v Rusku, Polsku a Maďarsku, kde by mohly být uloženy související materiály.
„Pokud se potvrdí autenticita všech informací v dokumentu, bude to jeden z největších objevů v poválečných československých dějinách,“ říká ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Jiří Pešek.
Ruská strana zatím na žádost o poskytnutí souvisejících dokumentů nereagovala. Polští historici však už potvrdili existenci podobného dokumentu ve svých archivech, který se týká „Operace Dunaj“ z pohledu Varšavy.
Dopad na současné vztahy se Slovenskem
Odhalení plánu na rozdělení Československa už z roku 1968 může mít vliv i na současné česko-slovenské vztahy. Slovenská strana požaduje poskytnutí kompletního dokumentu a oznámila vlastní šetření v bratislavských archivech.
„Chceme vědět, jakou roli v těchto plánech měli hrát slovenští politici,“ uvedl slovenský minister kultúry. Bratislava také zvažuje vytvoření společné česko-slovenské komise historiků pro prošetření celé záležitosti.
Dokument mezitím vyvolává debaty i mezi politiky. Někteří poslanci požadují důkladné prošetření všech okolností a zveřejnění kompletního textu zprávy včetně příloh. Jiní varují před unáhlenými závěry a upozorňují na citlivost tématu.
Kompletní znění dokumentu by mělo být zveřejněno do konce tohoto měsíce poté, co bude dokončena jeho odborná analýza. Už nyní je však jasné, že tento objev přinese zcela nový pohled na jeden z nejtemnějších momentů československých dějin.
