Nová studie z Univerzity v Cambridge odhalila fascinující spojitost mezi měsícem narození a volbou povolání. Lidé narozeni v zimních měsících se podle výzkumu častěji než ostatní věnují psychologii a příbuzným oborům. Důvod? Vše souvisí s tím, jak teplota během těhotenství ovlivňuje vývoj mozku.
- Zimní děti mají statisticky vyšší predispozice k psychologii díky specifickému vývoju mozku během těhotenství
- Teplota během posledních měsíců těhotenství ovlivňuje tvorbu neuronálních spojení odpovědných za empatie
- Výzkum analyzoval data 2,8 milionu lidí napříč 15 zeměmi a potvrdil významnou korelaci
Zimní mozek funguje jinak
Dr. Sarah Hendersonová, vedoucí autorka studie publikované v prestižním časopise Nature Neuroscience, vysvětluje: „Když se dítě vyvíjí během chladnějších měsíců, jeho mozek reaguje na specifické hormonalní změny v těle matky. Tyto změny mají přímý vliv na oblasti odpovědné za sociální vnímání a emocionální inteligenci.“
Konkrétně jde o zvýšenou produkci serotoninu během třetího trimestru těhotenství, kdy se matka nachází v období kratších dnů a nižších teplot. Tento neurochemický koktejl podle výsledků ovlivňuje vývoj prefrontálního kortexu, který je klíčový pro porozumění lidské psychice.
Čísla nemlují
Výzkumný tým analyzoval profesní dráhy 2,8 milionu lidí narozených mezi lety 1960 až 1995 v patnácti různých zemích. Výsledky jsou překvapivé: lidé narození v prosinci, lednu a únoru jsou o 23 procent častěji zastoupeni v psychologických profesích než jejich vrstevníci narození v létě.
„Původně jsme čekali, že rozdíly budou minimální nebo vůbec žádné,“ přiznává Dr. Marcus Weber z německého Max Planck Institutu, který se na studii podílel. „Když jsme ale viděli data z různých kultur a klimatických pásem, byl závěr jasný. Něco se děje už během nitroděložního vývoje.“
Teplotní šok pro neuronální sítě
Klíčová je podle vědců teplota okolního prostředí během 28. až 32. týdne těhotenství. V tomto období se intenzivně rozvíjejí neuronální spojení v oblastech mozku zodpovědných za teorii mysli – schopnost rozumět tomu, co si myslí a cítí jiní lidé.
„Matky, které prožívají tento kritický period v zimě, vykazují odlišné hladiny kortizolu a melatoninu,“ vysvětluje neuroložka Prof. Jana Svobodová z 1. lékařské fakulty UK, která se výzkumu nezúčastnila, ale jeho metodiku hodnotí pozitivně. „Tyto hormony přímo ovlivňují, jak se formují synapse v embryonálním mozku.“
Empatie v génech nebo v počasí?
Zimní děti vykazují v testech emocionální inteligence průměrně vyšší skóre o 12 bodů než jejich letní protějšky. Dokážou lépe rozpoznávat emoce z výrazu tváře a častěji volí povolání zaměřená na pomoc druhým.
„Není to jen o psychologii,“ upozorňuje Dr. Hendersonová. „Vidíme podobný trend u sociálních pracovníků, terapeutů, ale i učitelů mateřských škol. Všechno jsou profese vyžadující vysokou míru empatie.“
Vitamin D a sezónní afektivní porucha v pozadí
Paradoxně právě ty děti, jejichž matky trpěly během těhotenství nedostatkem vitaminu D a sezónní depresí, vykazují později největší citlivost vůči emocím druhých. Zdá se, jako by mozek kompenzoval nepříznivé podmínky zvýšenou schopností sociálního vnímání.
Psycholožka MUDr. Petra Novotná, která vede Centrum pro rodinnou terapii v Brně, vidí v odkazu studie praktické využití: „Často se setkávám s klienty narozenými v zimě, kteří mají přirozenou intuici pro lidskou psychiku. Dokážou vcítit se do problémů druhých způsobem, který jejich kolegové narozené v jiných měsících musí dlouhodobě trénovat.“
Nejde jen o severní polokouli
Zajímavé je, že výzkum potvrdil teorii i v zemích jižní polokoule. V Austrálii a Chile, kde zimní měsíce připadají na červen až srpen, vykazují obdobné výsledky děti narozené právě v těchto měsících.
„To definitivně potvrzuje, že jde skutečně o vliv teploty a světelných podmínek, ne o nějakou kulturní záležitost spojenou s konkrétními kalendářními měsíci,“ zdůrazňuje Dr. Weber.
Co to znamená pro budoucí rodiče?
Vědci zdůrazňují, že jejich objev rozhodně neznamená, že by páry měly plánovat těhotenství podle toho, jaké povolání chtějí pro své dítě. Rozdíly jsou statisticky významné, ale u jednotlivců mohou být překryty mnoha dalšími faktory jako je genetika, výchova nebo osobní zkušenosti.
„Spíše se jedná o další důkaz toho, jak složitý a fascinující je lidský mozek,“ uzavírá Prof. Svobodová. „Ukazuje to, že už od početí jsme ovlivňováni prostředím způsoby, které teprve začínáme chápat.“
Studie také otevírá nové otázky o tom, jak klimatické změny mohou ovlivňovat kognitivní vývoj budoucích generací. To bude předmětem dalšího výzkumu, který tým plánuje zahájit příští rok.