Lidé se mění a standardy na poli práce spolu s nimi. Zatímco v době našich prarodičů šlo především o finanční zisk, generace Z se zaměřuje na to, aby je práce bavila a nestala se jejich celodenní náplní. Jaká jsou specifika jednotlivých generací a v čem tkví jejich přednosti?
Generace X
Prostoru pro realizaci bylo málo a vzhledem k povaze tamního režimu se bralo, co se dalo. Proto navzdory svým specializacím se absolventi škol často museli uplatňovat v jiných oborech, než které vystudovali. Platy byly obecně nízké, zato práce bylo dost pro všechny. Zaměstnanci byli ochotni pracovat a dodržovali pravidla, neboť měli respekt k autoritám. Co se týče cizího jazyka či zacházení s technologiemi, nejsou na tom moc dobře, ale jsou relativně manuálně zruční.
Generace Y
Nastoupili zhruba v roce 2000, tudíž v době, kdy se začaly zvedat požadavky na zkušenosti v oboru, znalost jazyků a míru specializace. Lidé, kteří žijí svou prací, a mají spoustu teoretických znalostí včetně ochoty vycestovat, avšak zaostávají v praxi. Odměna se udělovala na základě odpracovaných hodin.
Generace Z
Co se týče nabídky pozic, je z čeho vybírat a čerství absolventi se nemusí nutit do práce, kterou nechtějí, neboť možností je spousta a není nouze ani o patřičnou finanční odměnu. Zaměstnanci z této generace jsou většinou velice kreativní a schopní, avšak příliš nerespektují autority a preferují liberální vedení. Nepotrpí si na dlouhou pracovní dobu a od zaměstnávání očekávají flexibilní pracovní dobu a možnost home office. Chtějí, aby je práce bavila, ale nejsou ochotni se do tohoto stavu vypracovat. Očekávají, že nastoupí a hned budou mít dobrý plat a skvělou pozici. Také se při snaze být univerzální ve výsledku na nic nespecializují a nemohou se uplatnit jakožto odborníci.