Pojďme si nejprve zrekapitulovat, kdo to byla Johanka z Arku. Mnozí ji znají jako neohroženou dívku, která Božím jménem vedla armádu v boji s Angličany. Nelze na ni ani pohlížet nijak jinak, než na zcela kladnou postavu, protože celý svůj život zasvětila Bohu a chtěla pomoct své zemi se vzepřít útlaku. Podle dochovaných písemností byla skvělou bojovnicí i dobrým vojevůdcem. Se svými vojáky si často povídala a nesnesla jakékoliv bezpráví.
Je otázkou, jestli ji opravdu celou dobu vedla Boží ruka nebo to byly její výjimečné schopnosti, ale to nejvíc záleží na tom, čemu věříte. Tak či tak se jí povedlo téměř prohranou válku obrátit a dodat Francouzům naději, což je téměř nejpodstatnější faktor, který má na to, kdo nakonec celou bitvu vyhraje, obrovský vliv. Můžete si to přenést i do běžného života. I tým, který už má namále, může dostat nečekaný zápal, a zápas bez problému vyhrát. Po Francouze Johanka představovala ikonu, která je měla dovést k vítězství. To bohužel překazilo její zatknutí a následné upálení.
Proč byla zvolena právě tato forma smrti?
Ti, kteří potřebují danou osobu zneškodnit, nechtějí svou oběť pouze zabít. Jde jim také o její znemožnění se před lidmi, kterým dodávala naději. Kdyby jí pouze setnuli hlavu, problém by se zdaleka nevyřešil. Všichni by brali její smrt jako smrt hrdiny a stále by měli dostatek naděje na boj. Tady byla potřeba jiná volba. Metod usmrcení je bohužel víc než dost, a upálení patří k těm populárnějším, protože způsobuje obrovskou bolest, která trestaného přinutí se např. přiznat, odvolat, prosit o milost, atd. Je pouze málo lidí, kterým se povede odolat, a udržet si svou důstojnost až do konce. Johance se to sice podařilo, ale tady šlo o něco úplně jiného.
Odpověď nalezneš v galerii!