Senzační objev otřásl archeologickou komunitou i historiky. Dr. Pavel Moravec z Archeologického ústavu při vykopávkách pod třetím nádvořím Pražského hradu narazil na dosud neznámou podzemní místnost, jejíž stáří odhaduje na přelom 9. a 10. století. Nález může radikálně změnit naše chápání vzniku českého státu.
- Archeologové objevili pod Pražským hradem tajemnou místnost starou více než tisíc let
- Runy a symboly na stěnách naznačují intenzivní kontakty s Vikingové a Byzancí dříve, než se předpokládalo
- Nález může přepsat kapitolu o vzniku českého státu a roli Pražského hradu v raném středověku
Místnost plná záhad
„Když jsme prolomili poslední vrstvu sutě, nemohl jsem uvěřit vlastním očím,“ popisuje vzrušeně dr. Pavel Moravec, který vede archeologický tým už sedm let. „Před námi se otevřela dokonale zachovalá místnost s kamennými stěnami pokrytými symboly, které jsme v českých zemích nikdy neviděli.“
Podzemní prostor měří asi čtyři krát šest metrů a je vysoký téměř tři metry. Stěny zdobí kombinace runových nápisů, křesťanských symbolů a dosud neidentifikovaných znaků, které připomínají byzantské písmo. Uprostřed místnosti stojí masivní kamenný stůl s vyrytými kruhovými vzory.
Stopy po Vikinzích v srdci Čech
Nejsenzačnější jsou však runové nápisy, které podle předběžného překladu odborníků ze skandinavských univerzit obsahují jména a data. „Pokud se naše hypotéza potvrdí, znamená to, že Vikingové měli v Praze daleko větší vliv, než jsme si kdy dokázali představit,“ vysvětluje prof. Ingrid Larsson z univerzity v Uppsale, která byla přizvána ke konzultacím.
Jeden z překladů runového textu zní: „Zde Ragnar uzavřel smlouvu se slovanským knížetem.“ Pokud je datace správná, jedná se o období vlády knížete Bořivoje, otce Spytihněva I. a děda svatého Václava.
Byzantské stopy v raném českém státě
Neméně zajímavé jsou byzantské symboly a fragmenty řeckých textů vytesané vedle runových nápisů. Dr. Dimitrios Paleologos z Univerzity v Soluni, expert na byzantské dějiny, je přesvědčen, že se jedná o autentické byzantské písmo z 9. století.
„Texty hovoří o ‚severní zemi bohaté na stříbro‘ a ‚knížeti, který ovládá stezky do německých zemí‘,“ překládá Paleologos. „Je možné, že Byzanc měla s českými knížaty diplomatické kontakty už v době, kdy se křesťanství v našich zemích teprve začínalo šířit.“
Přepisuje se historie českého křesťanství
Objev vyvolává zásadní otázky o šíření křesťanství v českých zemích. Zatímco dosud historici předpokládali, že křesťanství přišlo primarily from Franks and later from Byzantine missions, nové nálezy naznačují mnohem komplexnější situaci.
„Vidíme zde symboly západního i východního křesťanství vedle pohanských run. To naznačuje, že Pražský hrad byl už v 9. století místem, kde se setkávaly různé kultury a náboženství,“ říká prof. Marie Bláhová z Filozofické fakulty UK, přední expertka na české raně středověké dějiny.
Zlaté předměty a stříbrné mince
V místnosti archeologové našli také devět zlatých prstenů s vyrytými symboly, stříbrné mince z různých částí Evropy a několik železných předmětů, které připomínají ceremonální zbraně. Radiokarbonové datování organických zbytků nalezených v místnosti potvrdilo stáří kolem roku 880 až 920.
„Kvalita a původ nalezených předmětů ukazuje na vysokou úroveň tehdejší české společnosti a na rozsáhlé obchodní kontakty,“ hodnotí nález prof. Jan Klápště z Archeologického ústavu. „Některé mince pocházejí až z oblasti dnešního Uzbekistánu.“
Tajná ceremoniální místnost?
Účel místnosti zůstává záhadou. Absence běžných předmětů denní potřeby a přítomnost symbolů různých kultur naznačuje, že šlo o ceremoniální prostor. Možná se zde konaly diplomatická jednání nebo náboženské obřady.
„Kamenný stůl uprostřed místnosti má na povrchu stopy po rituálních ohních. Mohlo se jednat o místo, kde se uzavíraly důležité smlouvy nebo kde probíhaly náboženské ceremonie spojující křesťanské a pohanské tradice,“ spekuluje dr. Moravec.
Reakce odborné veřejnosti
Zpráva o nálezu už vzbudila pozornost archeologů po celé Evropě. Prof. Michael McCormick z Harvard University, expert na raně středověké dějiny, označil objev za „potenciálně nejdůležitější nález pro pochopení středoevropských dějin za posledních padesát let“.
Český ministr kultury Martin Baxa již oznámil, že vláda uvolní mimořádné prostředky na pokračování výzkumu. „Tento nález může změnit naše chápání místa českého státu v raně středověké Evropě,“ prohlásil na tiskové konferenci.
Kompletní výzkum místnosti bude trvat minimálně dva roky. Archeologové plánují použít nejmodernější technologie včetně 3D skenování a spektrální analýzy, aby odhalili všechna tajemství tohoto výjimečného nálezu. První výsledky detailního průzkumu očekávají už na jaře příštího roku.
Místnost zatím zůstává pro veřejnost nepřístupná, ale správa Pražského hradu zvažuje, že po dokončení výzkumu vytvoří speální expozici, která by tento unikátní prostor zpřístupnila návštěvníkům.
