Stav Amazonie se dostal do stádia, kdy je dost dobře možné, že dvě pětiny zalesněné oblasti se do konce století změní na savanu. Chybí stromy a srážky, které by zalesnění mohly napomoct a s narůstajícími emisemi nemůžeme počítat s velkou pravděpodobností obnovení tamní vegetace. Kvůli těmto a dalším faktorům je narušen mechanismus, který zajišťuje přeměnu odpařené vody ve srážky. Z deštného pralesa se tak stává bezdeštný.
Příroda v Amazonii se dostává do bludného kruhu, kdy kvůli deforestaci ztrácí plochu, čímž ztrácí srážky, jejichž absence způsobuje sucho, které vyvolává požáry a ty ještě rychleji napomáhají úbytku stromů. Někteří tvrdí, že osud deštných pralesů je zpečetěn a se stále se zvyšující teplotou bude ubývat zeleně, až místo rozsáhlých džunglí budou jen savany. Jiní se na to dívají optimističtěji a sice přiznávají, že stav Amazonie je sice horší, než kdy dříve, ale je schopen obnovy. Podle několika průzkumů se jeho plocha dostane na svou původní rozlohu do sto let.
Úbytek nejen flóry, ale i fauny
Lidé se nejvíce zaměřují na to, že sucha afektují tamní zeleň. Co však už neberou v potaz, je fakt, že požáry zabíjí i pralesní obyvatele. Tisíce druhů rozmanitých tvorů jsou každý den v ohrožení života, protože nemají šanci uniknout neustávajícím plamenům.
A pokud nezahynou v nich, přijdou o potravu a domov, takže smrt je dříve nebo později dožene. Lidé kritickému stavu vůbec nepomáhají, ba naopak. Chov skotu, lesnictví a zemědělství jen přihazuje polínko do krbu a situace se den ode dne zhoršuje. Pokud máte zájem pomoct a záleží vám na amazonské přírodě, neváhejte si najít jakoukoliv sbírku, která se záchraně pralesa věnuje. I malé a zdánlivě bezvýznamné činy mohou způsobit rozdíl, obzvláště pokud je udělá více lidí.