Vnitropolitická scéna zažívá bouřlivé období po zásadním verdiktu ohledně osudu tuzemských lehkých bitevníků L-159, které měly původně posílit ukrajinské letectvo v probíhajícím konfliktu. Přestože Kyjev projevil o tyto stroje z produkce Aero Vodochody značný zájem, český kabinet se po intenzivních jednáních rozhodl prodej nerealizovat s odkazem na nutnost zachování vlastní obranyschopnosti. Rozhodnutí vyvolalo ostrý střet mezi nejvyššími ústavními činiteli, kdy na jedné straně stojí vládní koalice podporovaná některými opozičními hlasy a na straně druhé prezident republiky, který volá po větší solidaritě s napadenou zemí. Podle dostupných informací převážil názor resortu obrany, který považuje tyto letouny za nepostradatelný prvek českého nebe minimálně pro příští dvě dekády. Celá situace odkrývá hluboké příkopy v pohledu na to, kde končí rozumná míra pomoci spojencům a kde začíná hazardování s vlastní bezpečností. Zatímco někteří politici mluví o strategické chybě a promarněné obchodní příležitosti pro domácí průmysl, jiní varují před astronomickými náklady, které by si vyžádalo okamžité pořízení náhradní techniky. Tento spor o čtyři letadla se tak stal symbolem mnohem širší debaty o směřování české zahraniční a obranné politiky v době, kdy ruská agrese trvá již několikátým rokem a zdroje evropských armád se postupně tenčí. Aktuálně je tak jasné, že stroje s českou vlajkou na trupu zůstanou na domácích základnách a jejich případné zapojení do zahraničních operací je v tuto chvíli definitivně mimo hru.
-
Vláda odmítla export čtyř bitevníků Alca na Ukrajinu, přičemž klíčovým argumentem je jejich plánovaná životnost v rámci českého letectva až do roku 2040.
-
Prezident Petr Pavel kritizuje toto rozhodnutí jako projev sobectví a domnívá se, že uvolnění několika strojů by bezpečnost České republiky nijak zásadně neohrozilo.
-
Opozice i část koalice se rozcházejí v názoru na to, zda je přednější ekonomický přínos pro výrobce Aero Vodochody, nebo okamžitá bojová připravenost armády.
Rozporuplné postoje politických špiček k vojenské pomoci
Debata o budoucnosti letounů L-159 nabrala na intenzitě po vyjádření Tomia Okamury, který potvrdil, že koaliční lídři se shodli na setrvání strojů v držení české armády. Podle jeho slov jde o techniku s vysokou užitnou hodnotou, která stále tvoří páteřní část výzbroje a její vyřazení by vytvořilo v obraně státu díru, kterou by nebylo snadné ani levné zaplnit. Přestože se objevily zmatky ohledně toho, zda o věci hlasovala celá vláda, premiér Andrej Babiš potvrdil, že kabinet se opírá o odborné stanovisko ministra obrany Jaromíra Zůny.
Zcela odlišný pohled na věc prezentuje hlava státu. Petr Pavel vidí v prodeji letadel přijatelnou míru rizika, kterou by Česko mělo podstoupit ve jménu podpory Ukrajiny čelící agresi. Podle prezidenta by transfer několika málo kusů techniky nezpůsobil kolaps domácí obrany, ale naopak by demonstroval pevný postoj Prahy vůči ruskému postupu. Tento postoj narazil na odpor zejména u politiků, kteří zdůrazňují, že armáda musí mít v první řadě zajištěny vlastní kapacity pro výcvik a ochranu vzdušného prostoru.
Složité postavení v celém sporu má také český obranný průmysl. Prodej olétaných strojů na Ukrajinu by mohl otevřít dveře k modernizaci stávající flotily a zajistit firmě Aero Vodochody lukrativní servisní smlouvy i prestiž na světových trzích. Oponenti prodeje však kontrují tím, že prioritou musí být národní zájem vyjádřený dlouhodobou koncepcí rozvoje ozbrojených sil. Ti tvrdí, že udržení funkčních strojů doma je v konečném důsledku levnější než nákup nových platform ze zahraničí.
Kritika zaznívá i z řad opozice, například od Mariana Jurečky, který vnímá neprodej letadel jako promarněnou šanci na posílení mezinárodní reputace České republiky. Podle něj nejde jen o stroje samotné, ale o signál, který vysíláme spojencům i agresorovi. Naopak zastánci vládního postupu kvitují, že stát konečně upřednostnil konkrétní potřeby vlastních vojáků před politickými gesty, čímž potvrdil suverenitu v rozhodování o strategických armádních aktivech.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.