Český prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě prohlásil, že důvěřuje odhodlání českých občanů bránit svou vlast, pokud by nastal nejhorší možný scénář. Podle jeho slov lidé v krizových chvílích dokážou projevit sílu, jednotu a připravenost postavit se agresi. Zdůraznil, že podléhání tlakům nebo snaha o ústupky agresorovi může postupně narušovat hodnoty, na kterých česká společnost stojí. Upozornil rovněž, že obrana není jen otázkou zbraní, ale i zachování důstojnosti a přesvědčení, že svoboda má být bráněna i za obtížných okolností. Jeho vystoupení doprovázela výzva k aktivnímu odporu vůči názorům, které nabádají ke kompromisu za každou cenu, a k posilování investic do bezpečnosti státu.
-
Český prezident zdůraznil připravenost občanů bránit stát.
-
Zazněla výzva k jednotě a odmítnutí ústupků vůči agresorovi.
-
Experti upozornili na potřebu posílit armádu a navýšit rozpočet na obranu.
Podpora Ukrajiny a význam mezinárodních závazků
Česko podle prezidenta Pavla hraje důležitou roli v mezinárodní koalici podporující Ukrajinu, jejímž cílem je spravedlivé ukončení konfliktu. Pavel zdůraznil, že Evropa nesmí dopustit, aby ruská agrese skončila úspěchem. Zmínil také potřebu udržovat pevné partnerství s USA, a to i v případě proměnlivých politických nálad ve Washingtonu. Uvedl, že spolehlivé vztahy se spojenci jsou nezbytnou podmínkou bezpečnosti.
Na konferenci vystoupil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin, který připomenul první dny války a nutnost rychlé přeměny Ukrajiny na stát fungující ve válečném režimu. Ocenil českou pomoc a potvrdil, že Petr Pavel plánuje návštěvu Kyjeva, kde by měl jednat přímo s prezidentem Zelenským. Jeho slova zdůraznila význam mezinárodní solidarity a dopadu, který má dlouhodobá podpora na obranyschopnost napadené země.
Důležitým bodem jednání byla také připravenost české armády. Náčelník generálního štábu Karel Řehka upozornil, že modernizace a nábor nových vojáků nejsou možné bez navýšení rozpočtu. Podle něj armáda potřebuje prostředky alespoň ve výši tří procent HDP, aby byla schopna plnit úkoly vyplývající z plánů NATO pro případ ruské agrese. Tyto plány zahrnují zejména posílení protivzdušné obrany a zajištění logistiky pro přesun spojeneckých jednotek.
Ekonomka Jana Matesová uvedla, že česká ekonomika by zvýšené výdaje na obranu mohla zvládnout, pokud by se našla politická shoda na jejich významu. Podle ní je největší bariérou spíše přesvědčit veřejnost o nutnosti investic do bezpečnosti, než samotné hledání peněz. Připomněla také, že kdyby nebyla zrušena superhrubá mzda, velká část těchto prostředků by již byla k dispozici. Za možná řešení označila i vyšší zdanění investičních nemovitostí nebo efektivnější využívání evropských fondů.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.