Tajemstvím opředená zřícenina se těší legendám a zvěstím již po staletí. Mnozí dokonce věří, že se pod tímto hradem nachází samotná brána do pekla. Důvodem, proč nikdo neví, co si o Troskách myslet, je, že se o nich nedochovaly žádné písemnosti, které by nám jejich dřívější podobu přiblížily. Netušíme nic o jejich historii a tak se snažíme absenci fakt dohnat alespoň pověstmi. Vzhled Trosek se však k teorii o tom, že se zde nachází brána do pekla, vyloženě nabízí.
Dvě skály, na nichž stojí částečně dochované věže známé pod jménem Panna a Baba, mezi sebou mají průrvu hlubokou neskutečných šest set metrů. Někteří tvrdí, že za úplňkových nocí byl na dně vidět jasný oheň, což zvěstem o pekle nacházejícím se pod Troskami akorát přidalo. Kdyby toho však bylo málo, tak samotný komplex pod hradem je propleten chodbami, jež přinesly smrt nejedné zvědavé duši. Podle pověsti se v nich nachází bájný poklad loupeživých rytířů, tudíž mnozí se pokusili jej najít a nalezli přitom smrt.
Co našla skupina studentů v přítmí chodeb?
Lidská zvědavost je někdy udivující, neboť pomohla mnohým objevům a zjištěním a zároveň přinesla svým nositelům smrt. V tomto případě to naštěstí nedopadlo tak černě, ale stačilo málo a seskupení našich mladých dobrodruhů se vůbec nemuselo vrátit zpět. Na základě tajemství, které se okolo Trosek vznáší, se tato skupinka studentů rozhodla chodby pod hradem prozkoumat. Dostali se sice daleko, ale co tam spatřili, je vyděsilo natolik, že se vrátili.
Protkaná síť otvorů a chodeb je dovedla až do vysoké prostorné jeskyně se vzkazy na stěnách. Bohužel se nejednalo o tipy na to, jak najít bájný poklad, ale o varování našich předků. Stálo tam „Dál ne, sic tě čeká smrt.“ nebo „3 dny jsme bloudili, bude tvá smrt, jestli půjdeš dál.“ Proto je někdy lepší nechat tajemství tajemstvím a nesnažit se o jeho rozluštění.