Ukrajinci v Česku přinášejí víc než stojí. Zaplatili 8,2 miliardy na daních.

zdroj foto: facebook.com, instagram.com , upravená koláž: fasteer.cz, využití umělé inteligence, jedná se o ilustrační náhledový obrázek






Ukrajinští uprchlíci v České republice se stali klíčovou součástí ekonomiky. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních celkem 8,2 miliardy korun – tedy více než dvojnásobek částky, kterou stát vynaložil na jejich podporu. Rozdíl 4,3 miliardy korun představuje čistý přínos do českého rozpočtu. Ukazuje se tak, že lidé s dočasnou ochranou už nejsou pro stát finanční zátěží, ale ekonomickým přínosem. Jejich zaměstnanost stoupá, počet pobírajících dávky klesá a většina z nich se úspěšně začleňuje do pracovního i společenského života.

  • Trend růstu – příjmy z daní a odvodů od Ukrajinců rostou, zatímco náklady na dávky klesají.

  • Reakce Jurečky – „Ukrajinci jsou dnes pevnou součástí trhu práce,“ uvedl ministr práce v demisi.

  • Klíčová role – většina uprchlíků odvádí poctivě daně, pracuje a podporuje český sociální systém.

Bilance se obrátila: z nákladů na zisk

Ministerstvo práce potvrdilo, že trend pozitivní bilance pokračuje už druhým rokem. Zatímco ještě v roce 2023 skončilo hospodaření se schodkem 2,6 miliardy korun, o rok později už stát vykázal přebytek 9,7 miliardy. Letos se po třech čtvrtletích dostal přebytek na rekordních 11,7 miliardy korun. Tento vývoj odráží rostoucí zaměstnanost lidí s dočasnou ochranou, kteří platí daně i pojištění stejně jako čeští občané.

Největší část příjmů tvoří sociální a zdravotní pojištění, které přichází přímo z pracovních poměrů. Další významnou položku představují daně z příjmů a DPH, které rostou spolu s vyšší ekonomickou aktivitou. Mnozí Ukrajinci si totiž pronajímají byty, nakupují v českých obchodech a posílají děti do škol – tedy běžně spotřebovávají a přispívají do systému.

Naopak výdaje spojené s humanitární podporou postupně klesají. Stále méně uprchlíků je závislých na státní pomoci a více z nich se dokáže uživit vlastní prací. V dubnu 2022 pobíralo humanitární dávku přes 234 tisíc lidí, zatímco letos v září už jen 83 tisíc. Dvě třetiny z nich tvoří děti, senioři nebo lidé se zdravotním omezením – tedy skupiny, které pracovat nemohou.

Podle Mariana Jurečky je současná situace důkazem, že otevřený přístup k lidem prchajícím před válkou se vyplatil. „Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí trhu práce. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné, a přitom nemá nárok na řadu podpor, které běžně čerpají čeští občané,“ uvedl ministr.

Článek pokračuje v galerii níže


Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.

 

 

 

 

Komentářů

komentáře