Pojem krása je sám o sobě velice zavádějící, jelikož neexistuje žádný vzorec, který by ji mohl definovat. Je sice tzv. zlatý řez, jenž má dokonalost v obličeji přesně určit, ale co si budeme, každému připadá atraktivní něco jiného, a nemá smysl to nějak ohraničovat. Krása sama o sobě se mění postupem času. Dříve se mužům žen větších rozměrů velmi líbily, symbolizovalo to, že žena je dostatečně zajištěná, tudíž se může dosyta najíst.
Také se velice cenila bledá pokožka, protože tu měly většinou dámy urozenějšího původu (nepracovaly venku, takže ani neměly moc příležitost se opálit). Poté se s příchodem modelky Twiggy se požadavky na postavu opět změnily. Najednou bylo atraktivní mít dvacet kilo i s postelí, a ve světě celebrit jsme se čím dál častěji setkávali s pojmem anorexie, bulimie a dalšími poruchami příjmu potravy. Nyní je naštěstí období #bodypositivity, takže ať už máte jakýkoliv tvar, jakoukoliv barvu nebo nedokonalost, jste krásná svou jedinečností. Zamezuje to problémům, které při snaze o dosažení krásy vznikaly.
V čem je určování, co je krásné, a co ne, problém?
Jak jsem psala výše, při snaze o její dosažení se dívky i chlapci vážně ohrožovali na zdraví, a zbytečně se kvůli pocitu ošklivosti trápili. Ve středověku se například při pokusu mít také nádherně bledou pleť spousta žen otrávila, protože k tomu použily přípravky obsahující rtuť (velice jedovatá). A později se omezovaly ve stravě, odmítaly jídla, však to znáte. Proto se tolik proti dětským soutěžím krásy protestuje, protože děti by si měly užít zdravé normální dětství plné zmrzliny, běhání bosky po trávě a umazaných kalhot, ne nakrucování se před porotou. Kolikrát jsou pak svými fanatickými matkami nuceny držet dietu i v tak raném věku a musí přísně dodržovat režim. Všechny děti jsou nádherné, bez ohledu na to, jestli vyhrály nějakou soutěž. Tyto jsou však světem shledány jako nejhezčí. Souhlasíte?
Pokud vás zajímá, o koho se jedná, mrkni do galerie!