Od října začala platit v České republice nová „superdávka“, která má sjednotit více druhů sociálních podpor do jednoho systému a zjednodušit život tisícům občanů. Novinka má snížit byrokratickou zátěž, kdy lidé museli žádat zvlášť o příspěvek na živobytí, bydlení či přídavky na dítě. Současně se česká vláda inspiruje zahraničními modely, například německým Bürgergeld nebo italským reddito di cittadinanza. Tyto dávky byly zamýšleny pro dlouhodobě nezaměstnané a měly motivovat k práci, zároveň však čelily kritice kvůli zneužívání a vysokým nákladům. Přesný výpočet české superdávky zatím není znám, protože algoritmus úřadu práce nebyl zveřejněn. Celková částka pro domácnosti se odvíjí od počtu členů a může dosahovat nižších desítek tisíc korun měsíčně. Zavedení superdávky tak provází nejistota a očekávání, jak se projeví na státním rozpočtu a motivaci příjemců k práci. Téměř okamžitě se objevily spekulace o rizicích a možných komplikacích, které zkušenosti ze zahraničí ukázaly jako významné.
-
Superdávka sjednocuje příspěvky na bydlení, živobytí a přídavky na děti.
-
Český systém sleduje motivaci pracovat a propojuje dávky s aktivitou na trhu práce.
-
Výše částky určí algoritmus úřadu práce, její finální dopad se teprve ukáže.
Jak superdávka funguje a co přináší
Superdávka nahrazuje několik dosavadních sociálních podpor: přídavek na dítě, příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí. Každá domácnost, která splní kritéria, dostane částku vypočítanou úřadem práce. Přídavek na dítě je určen pro děti do 18 let, případně studenty do 26 let, a domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima. Příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení pokrývají náklady, které přesahují 30 % příjmu domácnosti a zajišťují, že zůstane dostupná životní úroveň nad minimem.
Inspirace ze zahraničí ukazuje, že spojování více dávek do jednoho balíku není jednoduché. V Itálii a Německu došlo k narušení motivace příjemců pracovat, někteří odmítali nabízené zaměstnání nebo omezovali pracovní aktivity, čímž rostly náklady systému. V Německu narostly náklady během prvního roku po zavedení o 12 %, v dalším roce o 8 %.
Česká superdávka se snaží omezit riziko zneužití tím, že žadatel musí projít hodnocením úřadu práce. Přesný algoritmus, podle kterého se částka určuje, zatím není veřejný, a proto lidé spoléhají jen na odhady. Úřady budou sledovat, jak příjemci dávku využívají a zda plní podmínky spojené s aktivitou na trhu práce.
Náklady českého systému jsou odhadovány na více než 34 miliard korun ročně, přičemž nejvíce připadne na příspěvek na bydlení. Energetická krize a úpravy podmínek pro žadatele navýšily náklady, a proto při zavedení nové superdávky dochází k mírnému zpřísnění pravidel. Rozpočet na příští rok počítá s rezervou 18 miliard, což vyvolává otázky o efektivitě systému a jeho dlouhodobé udržitelnosti.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.