Česká rybářská scéna zažívá nebývalý otřes poté, co na povrch vyplul seznam stovek vyvolených, kteří si užívají privilegovaný přístup k tuzemským revírům. Každý rok získá zhruba šest stovek vlivných osobností, politiků a celebrit speciální dokument se státním znakem, který jim otevírá cestu k téměř jakékoli vodní ploše v zemi. Tato ministerská povolenka není jen obyčejným kusem papíru, ale symbolem nespravedlnosti, který umožňuje lovit ryby bez nutnosti skládat odborné zkoušky a za zlomek běžné tržní ceny. Zatímco řadový rybář musí projít testy a platit tisíce korun, prominentům stačí často jen dobré kontakty na Ministerstvu zemědělství. Celý systém funguje bez jasně stanovených kritérií, což vyvolává vlnu nevole mezi členy rybářské stráže i poctivými sportovními rybáři. Mezi držiteli těchto benefitů se objevují jména napříč politickým spektrem, od regionálních zastupitelů až po špičky zákonodárného sboru. Argumenty pro vydávání těchto karet se často pohybují na hraně absurdity, kdy někteří politici tvrdí, že výhodu potřebují pro vlastní bezpečnost nebo jako ochranu před agresivními voliči u vody. Celá kauza nyní otevírá debatu o tom, zda jsou si všichni občané u českých řek skutečně rovni, nebo zda vlivné známosti přebíjejí zákonná pravidla a etiku.
-
Ministerstvo zemědělství vydává ročně stovky prestižních povolenek pro politiky a celebrity bez jakýchkoli transparentních pravidel či zkoušek.
-
Advokát Radek Sekera zveřejnil seznamy držitelů, které odhalují arogantní chování některých VIP rybářů a milionové ztráty pro rybářské spolky.
-
Mezi jmény figurují vlivní poslanci, manažeři státních podniků i umělci, přičemž cena za toto privilegium je pro ně až dvacetkrát nižší než pro nečleny svazu.
Privilegia u vody jako bonus k vlivné funkci
Netransparentní systém distribuce těchto výhodných oprávnění k lovu ryb funguje v tichosti již mnoho let. Zákon sice formálně zmiňuje, že ministerstvo může povolenku vydat ve výjimečných situacích, ale nikde není specifikováno, co přesně taková výjimečnost obnáší. V praxi to znamená, že rozhodující slovo má úřadující ministr, který může obdarovat své kolegy či známé bez nutnosti cokoli zdůvodňovat. Tato praxe vytváří vrstvu vyvolených, kteří nemusí prokazovat znalost rybářského řádu ani anatomie ryb, což je pro běžné smrtelníky naprostá nezbytnost.
Často se stává, že tito držitelé ministerských karet nerespektují ani základní pravidla slušného chování v přírodě. Členové rybářské stráže si opakovaně stěžují na povýšené vystupování lidí, kteří se při kontrolách ohánějí ministerským razítkem místo toho, aby řádně vedli přehled o úlovcích. Podle zkušených hospodářů z regionálních organizací se tito lidé mnohdy chovají k rybám nešetrně a berou si úlovky, na jejichž vysazení a ochraně se nijak nepodíleli. To vnáší do komunity značnou hořkost a pocit nespravedlnosti.
Ekonomický rozměr celé záležitosti je rovněž alarmující, protože rozdíl v ceně povolenek je propastný. Zatímco běžný občan bez členství ve svazu by za celorepublikové oprávnění zaplatil přes dvacet tisíc korun, VIP držitelé získávají stejné možnosti za pouhou tisícikorunu. Ministerstvo se brání tím, že jde o zavedenou tradici, kterou praktikovali všichni předchozí ministři, a nevidí v tom zásadní problém. Přesto se ozývají hlasy, že by tato privilegia měla být vyhrazena výhradně pro vědecké účely nebo edukační činnost.
Mnoho politiků se k držení těchto karet přiznává, ale jedním dechem dodává, že je vlastně skoro nevyužívali. Často je dostávají jako automatický doplněk k členství v různých zemědělských podvýborech nebo jako pozornost od úředníků. Tato argumentace však v očích veřejnosti neobstojí, protože už samotná existence takového benefitu narušuje důvěru v rovný přístup státu k občanům. Je otázkou, zda nová vlna zájmu médií a právníků konečně přiměje úřady k nastavení jasných a spravedlivých podmínek.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.