Světem se šíří obava z možného podobného osudu, který potkal kanárský ostrov La Palma. Tato tragická událost, jež se odehrála před půl rokem, způsobila škody za 20 miliard eur, připravila mnoho obyvatelů ostrova o domov a zničila stovky hektarů plantáží. Jedinou pozitivní zprávou na celém incidentu je fakt, že si přírodní katastrofa nevyžádala oběti na životech. Celá erupce trvala necelých 86 dní, oddechnout si však navzdory vulkanické neaktivitě lidi stále nemohou.
Ze sopky stále stoupají nebezpečné plyny a vulkán je díky tomu klasifikován jako nevypočitatelný. Představa, že by se podobná hrůza měla opakovat na Azorských ostrovech, je velice znepokojující. Konkrétně na ostrově Sao Jorge bylo v průběhu předešlých dvou týdnů napočítáno okolo 24 000 malých zemětřesení. Zdali to vyústí v něco většího, stále visí ve vzduchu. Nejsilnější otřes dne 29. března dosáhl hodnoty 3,8 na Richterově škále, tudíž by to mohlo být předzvěstí sopečné erupce, kterou na Azorských ostrovech naposledy měli v roce 1808.
Jak rozlišujeme sopky?
Oproti zemětřesení vulkanická aktivita vychází méně na obětech na životě, jelikož se o nadcházející erupci většinou ví, takže se obyvatelé postižené oblasti stihnou včas evakuovat. Stále se však jedná o velice nepředvídatelný přírodní jev, který není radno podcenit. Průběh samotného výbuchu se pak liší podle typu sopky. Rozeznáváme okolo pěti typů s tím, že např. typ Stromboli vyvrhuje lávu plynnými explozemi, zato naopak typ Havaj je charakteristický poklidnými výtoky lávy skrze pukliny ven.
Samotná láva většinou nepředstavuje takový problém, mnohokrát je i využívána díky její úrodnosti, komplikací jsou spíše doprovodné činnosti sopky. Sem patří vznik sopečných zemětřesení, žhavé mračna, lávové proudy nebo exhalace plynných látek.