Bez obalu, bez cenzury a bez slitování – Roman Týc, spoluzakladatel Paralelní Polis, se ostře pustil do ministra spravedlnosti Pavla Blažka kvůli přijetí bitcoinového „daru“ od zločince Tomáše Jiřikovského. Ve svém výbušném textu Týc tvrdí, že stát právě legitimizoval miliardy z darknetového byznysu a otevřel dveře těm nejtemnějším strukturám kryptoměnového podsvětí. Podle něj jde o případ, který nemá v českém prostředí obdoby – nejen kvůli objemu prostředků, ale především kvůli bezprecedentní nečinnosti úřadů. Znepokojivý je i fakt, že z Jiřikovského peněženky zmizela před veřejným „darováním“ další miliarda, což podle komentátorů vyvolává řadu otázek o zapojených aktérech i jejich motivacích.
-
Roman Týc tvrdí, že stát převzal bitcoiny z kriminální činnosti a pomohl je „vyprat“.
-
Z původních 13 miliard zůstala státu jen jedna – zbytek zmizel beze stopy.
-
Případ může mít vážné důsledky: digitální podsvětí sleduje každý krok a hledá spojení.
Kryptoměna, spravedlnost a nebezpečná hra s ohněm
Bitcoinová peněženka Tomáše Jiřikovského, někdejšího provozovatele darknetového tržiště Sheep Marketplace, se po letech nečinnosti znovu otevřela. Český stát si převzal část prostředků, konkrétně jednu miliardu korun, a prezentoval to jako úspěšné završení dlouhodobé kauzy. Jenže podle Romana Týce je celá věc mnohem komplikovanější. Tvrdí, že z peněženky před „ceremonií“ zmizelo více než 1,1 miliardy, a upozorňuje na dalších 12 miliard, které údajně zmizely beze stopy.
Týc, který stál u zrodu Paralelní Polis, upozorňuje, že kryptoměna vždy přitahovala nejen technologické nadšence, ale i zločince. Zmiňuje konkrétní příběhy z dob, kdy se bitcoin v Praze teprve zabydloval, a ilustruje, jak rychle se z prostředku svobody může stát nástroj pro utajení a manipulaci. Vzpomíná na okamžiky, kdy mu neznámí lidé dávali najevo, že některé transakce „by měly proběhnout včas“, což vnímá jako první varování, že se v prostředí něco mění.
Komentátor Norbert Trdnout pak analyzuje samotný proces přijetí daru jako chytrý, ale zcela netransparentní způsob, jak zlegalizovat nelegálně nabytý majetek. Podle něj stát selhal v základních procedurách – neprověřil původ prostředků, ignoroval pravidla proti praní špinavých peněz (AML), a vše schválil jakousi „formální show“ s notářem a razítkem. Takový postup je podle něj nebezpečným precedensem.
Roman Týc v závěru svého textu konstatuje, že tu nejde jen o bitcoiny, ale o morální integritu státní správy. Přijetí daru podle něj vysílá signál do digitálního podsvětí: vaše peníze jsou u nás vítány, pokud přijdou včas a s patřičným leskem. V očích Týce tak stát riskuje vlastní důvěryhodnost a legitimitu, aniž by si uvědomil, co všechno může tahle hra spustit.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.