V sobotu se v maďarské metropoli Budapešti uskutečnil pochod hrdosti Budapest Pride, který navzdory oficiálnímu zákazu ze strany vlády Viktora Orbána přilákal rekordní počet účastníků – odhadem 200 tisíc lidí. Tato masivní účast vyslala jasný signál, že nejde jen o práva LGBT+ komunity, ale o obranu svobody projevu a dalších občanských svobod, které jsou v Maďarsku pod tlakem. Atmosféra byla nabitá odhodláním a solidaritou, lidé se sešli, aby vyjádřili svůj nesouhlas s autoritářskými tendencemi a bránili demokratické principy. Pochod se tak stal symbolem odporu proti omezování práv a svobod a zároveň ukázkou síly občanské společnosti, která se nebojí postavit za své přesvědčení. Účastníci, mezi nimiž byli jak mladí lidé, tak rodiny a zástupci mezinárodních organizací, se shodovali na tom, že je klíčové postavit se proti omezování práv dříve, než bude příliš pozdě.
- Masivní účast navzdory zákazu: Článek popisuje rekordní počet účastníků na Budapest Pride, který se konal i přes zákaz vlády.
- Obrana občanských práv: Text zdůrazňuje, že akce nebyla jen o LGBT+ právech, ale o obecné obraně svobody a demokracie v Maďarsku.
- Politické a osobní motivace: Článek představuje příběhy účastníků a jejich důvody pro účast, včetně kritiky Orbánovy vlády a obav o budoucnost země.
Budapešťské ulice zaplavené duhovými barvami
Sobotní Budapešť Pride se stal výjimečnou událostí, která podtrhla rostoucí napětí mezi maďarskou vládou a občanskou společností. Přestože premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz prosadili zákon zakazující shromáždění, která jsou úřady považována za „škodlivá pro děti“, tisíce lidí se rozhodly tento zákaz ignorovat. Pro mnohé to nebyla jen otázka práv LGBT+ osob, ale širší boj za zachování demokracie a svobody projevu v zemi.
Greta, sedmnáctiletá studentka gymnázia, patřila mezi ty, kteří dorazili s předstihem. Její motivace byla jasná: nespokojenost se stavem zdravotnictví, vzdělávání a lidských práv v Maďarsku. „Je to můj úplně první pride. Myslím, že každý by měl mít rovná práva bez ohledu na to, koho miluje nebo jaký má gender. Jako lesba cítím, že nejsem v téhle zemi akceptovaná, i když je to moje vlast, a to chci změnit,“ vysvětlovala Greta. Kritizovala také Orbána, pod jehož vládou si nepamatuje žádné pozitivní změny, a připustila, že pokud se situace nezlepší, zvažuje odchod do Německa.
Navzdory hrozbě pokuty, která mohla dosáhnout v přepočtu až 12 500 korun, se Greta a její kamarádky vydaly na pochod rozpálenou metropolí. Obavy z potenciálních střetů s krajní pravicí byly opodstatněné; skupinka z parlamentní strany Mi Hazánk zablokovala jeden z mostů přes Dunaj a policie musela usměrňovat další „protidemonstrace“. I přes tyto překážky a hrozby se policejní zásah proti účastníkům nakonec nekonal, což bylo překvapivé vzhledem k represivnímu zákonu.
Klíčovou roli v průběhu akce sehrál budapešťský magistrát v čele s primátorem Gergelym Karácsonym. Ten se rozhodl pochod zaštítit jako „městskou akci“, čímž ho vyňal z působnosti zákona. Politolog Bálint Madlovics ze Středoevropské univerzity to označil za právní kličku, která sice odpovídá liteře zákona, ale ne jeho duchu. Nicméně, tento krok primátora umožnil, aby se pochod uskutečnil bez přímého zásahu policie. Karácsony na podporu akce zdůraznil, že Budapešť se v daný den stává „hlavním městem Evropy“ a snaží se Maďarsko udržet v evropském kontextu, navzdory snahám vlády o jeho izolaci.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.