Pracovníci veřejnoprávního média si v uplynulém období výrazně finančně polepšili, což potvrzují nejnovější data přímo z nitra instituce. Podle aktuálních statistik, které byly oficiálně představeny radním, došlo k citelnému nárůstu průměrného měsíčního příjmu u více než tří tisícovek zaměstnanců. Tento trend reflektuje nejen inflační tlaky na tuzemském trhu práce, ale také specifické nastavení mzdové politiky uvnitř televize, která se snaží udržet si klíčové odborníky v konkurenci s komerčními stanicemi. Průměrná mzda se tak vyšplhala na částku, která vysoko převyšuje celostátní průměr, a přinesla s sebou i automatické navýšení odměn pro kontrolní orgány, které na hospodaření instituce dohlížejí. Celý proces schvalování a braní na vědomí těchto čísel proběhl na pravidelném zasedání, kde se řešily dopady na rozpočet pro nadcházející měsíce. Je patrné, že Kavčí hory se snaží být atraktivním zaměstnavatelem, ačkoliv to s sebou nese zvýšené náklady na provoz. Zveřejněné údaje okamžitě vyvolaly diskuse o efektivitě vynakládání prostředků z koncesionářských poplatků, zejména v kontextu úsporných opatření v jiných sektorech ekonomiky. Pro Radu ČT je tento vývoj klíčovým ukazatelem, protože přímo ovlivňuje jejich vlastní zákonem stanovené ohodnocení. Modernizace televize a personální stabilita jsou sice prioritou vedení, ale narůstající mzdové náklady budou muset být vyváženy příjmovou stránkou rozpočtu, což je téma, které se pravidelně vrací na stůl zákonodárců i široké veřejnosti v rámci debat o financování veřejné služby.
-
Průměrná mzda v České televizi zaznamenala meziroční nárůst o pět procent a překročila hranici šedesáti tisíc korun.
-
Od výše platů zaměstnanců se přímo odvíjejí odměny pro členy Rady ČT, které letos dosahují u předsedy až 77 tisíc měsíčně.
-
Veřejnoprávní instituce v současnosti dává práci přibližně třem tisícům lidí v různých profesních segmentech.
Mechanismus výpočtu odměn pro televizní radní
Zákonné normy, které upravují fungování České televize, jsou v otázce odměňování kontrolních mechanismů velmi specifické a striktní. Existuje zde totiž přímá úměra mezi tím, kolik v průměru vydělávají běžní pracovníci v redakcích či technickém zázemí, a tím, jaká částka se objeví na výplatní pásce členů Rady ČT. Pro letošní rok to v praxi znamená, že řadový člen rady si přijde na téměř padesát tisíc korun, což odpovídá zákonem definovanému koeficientu.
Hospodářská kondice televize se tak zrcadlí i v komfortu těch, kteří mají na její chod dohlížet. Vedení dozorčího orgánu je na tom ještě o poznání lépe. Místopředsedové si díky zaokrouhleným násobkům přijdou na částku přesahující šedesát tisíc, zatímco nejvyšší představitel rady inkasuje měsíčně sumu, která by stačila na pokrytí několika průměrných důchodů. Tento automatický systém valorizace má zajistit nezávislost radních, ovšem v očích veřejnosti často budí kontroverze.
Nejde však pouze o samotnou radu, ale také o pětičlennou dozorčí komisi, jejíž členové jsou voleni na tříleté funkční období. I tito odborníci, kteří se věnují detailním analýzám hospodaření, čerpají odměny odvozené od mzdové hladiny v instituci. I když jsou jejich částky o něco nižší než u radních, stále se pohybují v relacích, které jsou pro mnoho občanů velmi lákavé. Rada ČT má navíc kompetenci výši těchto příspěvků pro dozorčí komisi přímo korigovat.
V celkovém součtu tak Česká televize spravuje rozsáhlý aparát čítající tři tisíce kmenových zaměstnanců. Každé zvýšení platů o jednotky procent, ke kterému došlo v loňském roce, znamená pro rozpočet zátěž v řádech desítek milionů korun. Právě proto je každé zasedání rady, kde se tyto statistiky berou na vědomí, ostře sledováno médii i politiky, kteří rozhodují o budoucí výši televizních poplatků.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.