V České republice se značná část ukrajinských válečných uprchlíků potýká s vážnými finančními obtížemi, které ovlivňují jejich každodenní život. Podle pravidelného průzkumu projektu Hlas Ukrajinců od společnosti PAQ Research žije až 60 % z nich na hranici příjmové chudoby, i přesto, že se jejich ekonomická situace postupně zlepšuje. Studie, do které se zapojilo 3133 respondentů, ukazuje, že dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků si našly zaměstnání, avšak většina z nich pracuje pod úrovní své kvalifikace a v nejistých podmínkách. Více než 40 % z nich vykonává práci výrazně pod svou původní odbornou kvalifikaci. To se odráží i ve mzdách – dvě třetiny vydělávají méně než 150 korun čistého za hodinu. Rodiny s dětmi jsou zvlášť zasažené, zejména po snížení státní podpory od července 2023. Omezená znalost českého jazyka a nedostupnost předškolní péče pro děti představují hlavní bariéry integrace a lepších pracovních možností. Situace je komplikována i nedostatečnou sociální a právní ochranou pracujících uprchlíků, přičemž jen třetina využívá kurzy českého jazyka, které by mohly výrazně zlepšit jejich pracovní vyhlídky.
-
Až 60 % ukrajinských uprchlíků v ČR žije na hranici chudoby.
-
Více než 40 % pracujících vykonává práci pod úrovní kvalifikace.
-
Snížení státní podpory a bariéry v integraci zhoršují situaci rodin s dětmi.
Uprchlíci čelí složitým výzvám na pracovním i bytovém trhu
Podle odborných zjištění se ekonomicky aktivní uprchlíci často ocitají v nejistém zaměstnání, které neodpovídá jejich dovednostem a vzdělání. Mnozí pracují bez sociálního a zdravotního pojištění, bez možnosti čerpat dovolenou či jiné pracovní výhody. Takové podmínky výrazně snižují jejich životní kvalitu a motivaci k dalšímu profesnímu rozvoji. Kurzy českého jazyka, které by mohly zlepšit jejich šance na lepší práci, využívá jen třetina uprchlíků, což představuje významnou překážku pro jejich integraci do české společnosti.
Dalším problémem je změna podmínek státní podpory v rámci novely Lex Ukrajina V. Omezený přístup k humanitárním dávkám a podpoře bydlení nutí některé uprchlíky zatajovat příjmy a odrazovat je od legální práce. Sociologové navrhují, aby se do výpočtu dávek zahrnovala jen část pracovního příjmu, čímž by se vytvořila motivace k vyšší legální zaměstnanosti a stabilnímu příjmu, aniž by docházelo ke ztrátě podpory.
Situace na trhu s bydlením je pro uprchlíky rovněž složitá. Téměř polovina žije v nájemních bytech, zatímco zbytek má problém najít stabilní ubytování kvůli vysokým nájmům, kauci nebo nedostatku volných bytů. Potřeba lepšího systému podpory je klíčová – například zavedení příspěvků na bydlení, které by uprchlíky začlenilo do standardního systému státní sociální pomoci.
Výzvy, kterým uprchlíci čelí, nejsou pouze ekonomické, ale i sociální. Nedostatečné jazykové dovednosti, omezená přístupnost k předškolní péči a složité právní a sociální podmínky vytvářejí situaci, kdy je integrace do české společnosti obtížná a pomalá.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.