Je neskutečné, kam až někteří rodiče dokáží zajít! Je těžké jim mnoho z toho vyčítat, když to dělají z lásky, avšak to není omluva. Lidé zaslepení emocemi jsou schopni takových činů, až z toho jde hlava kolem. Kolik filmů s tímto motivem už bylo natočeno! Nejčastěji se bavíme o aktech vyvolaných posedlostí danou osobou nebo zamilovaností, pod což spadá i nám známá rodičovská láska. Většinou se jedná o tzv. opičí lásku.

Opičí láska se nejčastěji vyskytuje u matek, a znamená přehnaná starost a pečlivost o jejich potomka. Může to být způsobené nedostatkem lásky projevené jejími rodiči v raném věku, nebo také tím, že má jen jedno dítě. Není tím samozřejmě myšleno, že by se u sourozenců jednalo o nahraditelnou položku, to rozhodně ne. Avšak když mají rodiče jen jednu ratolest, věnují se jí na plný úvazek, a vše se točí okolo ní. Pracuji zde převážně se stereotypy, ale jedináčci mívají větší tendence k nezávislosti či sobectví. Jak říkám, není to pevně dáno, toto je jen další fakt typu; ženy řídí hůř než muži.

Jak může rodič dítěti svým chováním ublížit?

Nejlepší je samozřejmě stará zlatá střední cesta. Musí se dětem dát příležitost se osamostatnit, ale ne na úkor jejich zdraví. Liší se to člověk od člověka, to samé platí o různých studiích. Každý rok psychologové radí něco jiného, takže pak nikdo neví, co je správné. Za věku našich babiček nejúčinnější byly fyzické tresty, které se v dnešní době odsuzují. Snaha dítě vychovat co nejlépe nejčastěji vede k tomu, že je vychováno špatně. No jo, rodičovství holt není pro každého. Stojí to však za to, radost vidět růst vašeho potomka se ničemu nevyrovná.