Pojem veganství již pro nás v dnešní době rozhodně není cizí. V kavárnách a restauracích se s veganskými pokrmy setkáte poměrně běžně a mnoho podniků je vyhrazených pouze této dietě. Jedná se však o dietu? Pro mnohé je to spíše zdravotní styl nebo také postoj. Veganství obnáší vyhýbání se veškerým živočišným produktům a konzumaci čistě rostlinné stravy. Je to takové radikálnější vegetariánství, dalo by se říci. Pomáhá do jídelníčku přinést větší pestrost a definitivně i kreativitu, neboť máte omezený výběr. Díky tomu si člověk uvědomí, kolik živočišných produktů denně zkonzumuje a v čem všem se vyskytují.
Vejce, mléko, maso, to všechno je tabu. Naopak nás to však donutí se více zajímat o vhodné alternativy a můžete být příjemně překvapeni svými objevy. Maso postupně nahradí tofu a sója, kravské mléko padne za oběť mandlovému. Je prokázané, že díky veganství se nám do jídelníčku dostane více luštěnin a zeleniny.
Jak to tak však bývá, i tato mince má dvě strany. Být veganem sebou sice přináší zvýšenou konzumaci nezpracovaných (a tedy pro tělo zdravějších) produktů, vysoký příjem vlákniny a pozitivní filosofii afektující náš všední život i mimo kuchyni, ale má svá negativa.
V čem veganství škodí
To, že nám z jídelníčku zmizí zcela základní zdroj bílkovin, se samozřejmě časem projeví. Proto je třeba si pečlivě hlídat náš příjem a hodnoty jednotlivých živin. Zejména takový vitamin B12, který je zásadní pro syntézu DNA, je potřeba doplňovat v podobě různých suplementů. Avšak když se to vezme kolem a kolem, být veganem může být příjemnou změnou. Mnoho současných diet se zaměřuje na vysazení konkrétní potraviny či některé skupiny.
Příkladem může být třeba carb-free dieta, kde je pro změnu tabu jíst sacharidy. Podle mého názoru by však byla škoda se obírat o takovou lahodu, jakou sacharidy představují. Co by byl přeci život bez máslových brambor, čerstvě upečeného chleba, či italských těstovin s kapkou olivového oleje.