To, co se dříve řadilo mezi výchovné a úměrné žákově neposlušnosti, za poslední staletí zcela vymizelo. Historky našich prababiček o tom, jak chodily domů a bolely je ruce od úderů rákoskou, se staly jen námětem příběhů, které jsme si ani nedokázali představit.
V dnešní době je školství na zcela jiné úrovni, dnes se již žáci nebojí učitele, nýbrž naopak. S počtem problémů, na něž se nyní klade mnohem větší důraz, je pro vyučující velice těžké výuku přizpůsobit všem. Děti jsou nepozorné, snadno se nechají rozptýlit a rodiče na jejich nářky slyší. Třídní schůzky se pak ani tolik nepodobají informování o pokroku žáků, jakožto stěžování si rodičů na špatný přístup profesora. Kde je však ta zlatá střední cesta, to nikdo netuší. Každá doba bude mít své nedokonalosti a něco, s čím poté historici nebudou souhlasit. To, že se však některé školy v Missouri rozhodly, že opět zavedou fyzické tresty, překvapilo mnoho lidí.
Proč si tento americký stát myslí, že je to správný krok k lepšímu vzdělání?
CNN si vyhledalo příručku školy, kde se vysloveně píše, že k tomuto trestu je možné se uchýlit v případě, že ostatní ,,alternativní kázeňské prostředky selhaly’’ a ,,pouze v přiměřené formě’’. Ačkoliv je vidět, že se tato daná pravidla snaží předejít týraní a zneužití moci, je těžké říct, kde je ta hranice.
Profesor platí za autoritu, tudíž může míru trestu do značné míry ovlivnit podle svých potřeb a v horším případě ji i přestřelit. Kdyby si však žák měl tendenci stěžovat, je v učitelově pravomoci ho odbýt a tvrdit, že si to student zasloužil. Škola se tomuto snaží předejít tím, že fyzické tresty zúžily do jednoho, a to sice plácnutím dřevěnou pálkou před zadek. Tento druh výprasku se provádí soukromě a pouze za písemného souhlasu.