Žebříček World Happiness Report se každoročně sestavuje za účelem ohodnocení míry štěstí v jednotlivých zemích. Tuto zprávu zaštiťuje OSN a má na výběr ze 150 zemí. Při bodování závisí na mnoha faktorech, zejména na výši HDP, sociální podpoře, svobodě, průměrné délce života, míře korupce, apod. Možná vás to nepřekvapí, ale hned první dvě příčky obsadily dvě ze severských zemí s tím, že ty zbylé se ocitly alespoň v TOP 10.
První místo patří Finsku, které si tak titul nejšťastnější země na světě obhájilo popáté za sebou. Důvody může být například vysoká životní úroveň, jež je severským zemím vlastním. Sice tamní daně nejsou zrovna nejmenší, ale co se týče školství či zdravotnictví, nemohli byste si stěžovat. Také se pyšní mnoha ekologickými způsoby, jak si opatřit energii (zejména vodní elektrárny), čímž pomáhá zlepšit úroveň nejen lidem, ale i planetě. Ani my se však nemusíme cítit zahanbeně, neboť jsme obsadili krásné osmnácté místo.
Pozitivní zprávy, které vyšly najevo při posledním World Happiness Report
Druhá pandemie COVID-19 přinesla mnoho špatného, avšak jak ukazují statistiky, zároveň nápadně přispěla ke snížení stresu a míry obav. Jak už lidé věděli, co mají očekávat, neměli takový strach. Navíc je třeba vzít v potaz, že mnohým tato nečekaná pauze neuvěřitelně prospěla. Najednou byli vytrženi z pracovního ruchu a ocitli se zavření doma jen se svými nejbližšími, což je přimělo si vážit maličkostí a naučilo je to se nudit.
Spousta lidí toho volného času využili k projektům, které dlouho odkládali, případně se s chutí vrhli na nový koníček. Obecná míra stresu teda byla nezávisle na ostatních státech snížena po celém světě. Pandemie přinesla i zvýšení solidarity a snahy pomoct ostatním, všímat si jich a naslouchat jejich problémům. Každý najednou zjistil, jak zoufale potřebuje někoho, s kým by si mohl promluvit, tím pádem si začal uvědomovat, že tuto potřebu mají i ostatní. Takže všechno špatné je i k něčemu dobré.