Mýtus efektivity: Proč multitasking nefunguje








V dnešním světě jsme často přesvědčeni, že čím víc věcí zvládneme naráz, tím jsme výkonnější. Píšeš e-mail, zároveň posloucháš meeting, u toho odpovídáš na zprávu a kontroluješ novinky. Zní to efektivně? Jenže realita je opačná – multitasking výrazně snižuje naši produktivitu, zvyšuje stres a narušuje soustředění. Mozek totiž není navržen na paralelní zpracování více komplexních úkolů najednou. A i když si to možná nechceme přiznat, každý přeskok mezi úkoly nás stojí čas a energii.

  • Mozek neumí dělat dvě náročné činnosti zároveň – jen rychle přepíná mezi nimi

  • Multitasking zpomaluje práci až o 40 % a zvyšuje počet chyb

  • Z dlouhodobého hlediska oslabuje paměť, snižuje kreativitu a zvyšuje stres

Co se v mozku děje při multitaskingu?

Při multitaskingu dochází k takzvanému „task-switchingu“ – tedy ne k tomu, že děláme dvě věci současně, ale že mezi nimi rychle přepínáme. Když například střídáte psaní zprávy a čtení článku, váš mozek se snaží znovu aktivovat „myšlenkový kontext“ každé činnosti. Tento proces zabírá drahocenný čas a mentální energii.

Studie ukazují, že časté přepínání mezi úkoly zvyšuje pravděpodobnost chyb, zpomaluje výkon a unavuje mozek výrazně víc než práce na jednom úkolu v kuse.

Multitasking a iluze výkonu

Jedním z důvodů, proč lidé multitasking praktikují, je pocit, že toho stíhají víc. Člověk má dojem, že je aktivní, že „jede na plné obrátky“. Ale ve skutečnosti jde o iluzorní efektivity. Místo toho, aby člověk efektivně dokončil jednu věc, má rozdělaných pět a hotové žádné.

Mozek při častém přepínání nedokáže zpracovat informace do hloubky. Výsledkem je práce na povrchu, vyšší chybovost a celkový mentální neklid.

Multitasking poškozuje paměť a soustředění

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že lidé, kteří často multitaskují (např. sledují TV, píšou zprávy a přitom surfují), mají slabší pracovní paměť a hůře se soustředí i na jednoduché úkoly. Multitasking doslova „vychovává mozek“ k tomu, aby byl neustále rozptýlený.

Dlouhodobě takové přetěžování způsobuje, že ztrácíme schopnost hluboké koncentrace, přemýšlení a kreativního uvažování. Mozek si zvykne být roztěkaný – a čím víc multitaskujeme, tím hůř se umíme vrátit k monotaskingu.

Zvýšený stres a únava

Když neustále přeskakujeme mezi úkoly, mozek se ocitá v režimu zvýšeného napětí. Neustálé přepínání aktivuje stresovou odpověď těla – zvyšuje se hladina kortizolu, srdeční tep i tlak. Navíc častý multitasking zvyšuje riziko vyhoření, protože člověk má pocit, že pořád něco dělá, ale nikdy nic neukončí.

Mozek je pak večer „převařený“, špatně se vypíná, špatně spíme – a druhý den jsme ještě unavenější než předchozí.

Výjimky, kde multitasking funguje

Neznamená to, že multitasking je vždy špatný. Existují situace, kdy funguje – ale jen pokud jde o kombinaci automatické a vědomé činnosti. Například:

  • poslouchat podcast při vaření nebo úklidu

  • telefonovat během procházky

  • běžet na pásu a přitom poslouchat hudbu

V těchto případech mozek nezpracovává dvě náročné informace naráz – jen jedna činnost běží „na autopilota“. Problém nastává tehdy, když chceme vědomě řešit dvě náročné úlohy zároveň, například psát zprávu a sledovat prezentaci.

Jak přejít na monotasking

Naštěstí se dá naše pozornost znovu vytrénovat. Není to snadné – ale s několika změnami návyků můžete během krátké doby zaznamenat výrazné zlepšení v soustředění, rychlosti práce i duševní pohodě.

  • Pracujte v blocích – 25–50 minut práce, pak pauza (Pomodoro technika)

  • Odstraňte notifikace – mobil a e-mail vypněte nebo odložte

  • Začněte ráno jedním klíčovým úkolem, ne kontrolou zpráv

  • Udržujte čisté pracovní prostředí – méně rušivých podnětů

  • Zapisujte si úkoly – aby vás nerozptylovaly myšlenky „co musím ještě udělat“

Zpočátku se vám možná bude zdát, že toho uděláte méně. Ale jakmile si mozek zvykne na hlubší soustředění, zjistíte, že pracujete rychleji, přesněji a s menší únavou.

Mozek potřebuje klid

Multitasking není jen otázkou efektivity, ale i duševního zdraví. Neustálý proud informací, notifikací a přepínání pozornosti oslabuje naši schopnost být v přítomném okamžiku, zvyšuje úzkost a snižuje vnitřní klid. Lidský mozek není navržen pro nekonečný proud stimulů.

A právě proto je důležité učit se vypínat, zpomalit a dělat věci po jednom. Ne kvůli výkonu, ale kvůli sobě.

Shrnutí: Pomaleji znamená lépe

Multitasking se může zdát jako výhra, ale ve skutečnosti nám ubírá výkon, pozornost i pohodu. Naučit se pracovat soustředěně a po jednom úkolu je dovednost, která zvyšuje nejen produktivitu, ale i duševní rovnováhu. V digitálním světě plném podnětů je monotasking novým superpowerem.

Komentářů

komentáře