Zvířata jsou stejně jako lidi zcela nepředvídatelná. Oproti nám jim však stále chybí určitá dávka sebeovládání, i když to se o někom dá říct také, že? Ne, jde o to, že zvířata jednají na základě svých instinktů a potřeb, zatímco lidi jsou vázáni pravidly společnosti. Co je však zajímavé, je, že i zvířata mají ve své říši určité normy. V mnoha případech se uplatňuje především dominance a nadřazenost. Samci, kteří ostatní převyšují v otázce síly, velikosti a vychytralosti, získávají přední pozici ve své skupině. Pokud jste se někdy podívali na nějaký dokumentární film, mohli jste si zde všimnout odlišných chování jednotlivých druhů. Každý využívá svých předností. Žirafy se mlátí svými krky, mroži bojují kly a nosorožci do sebe narážejí rohy. Kolikrát se jedná o souboj na život na smrt nebo si protivník nese trvalé následky.
Pro zvířata je důležité především přežít, zatímco nám lidem jde i o úspěch, názor ostatních a splnění očekávání. Oni jsou zproštěni stresování se kvůli vzhledu, toxicitě přítele nebo propadnutí z matiky. Kvůli nekultivovanosti zvířecího chování je však mnohem těžší přežít, takže na nějaké obavy jim ani nezbývá čas.
Opravdu se tolik od zvířat lišíme?
Když si aplikujeme jejich chování a řešení situací na naše životy, zjistíme, že se chováme stejně. U nás se však jedná o kultivovanější podobu. Muži nesoupeří kly nebo rohy, ale penězi, dobrou postavou a luxusním autem. Je důležité se naučit určitou míru, kdy emoce poslechnout a kdy je utlumit. Není to vůbec jednoduché, protože náš instinkt nám nařizuje poslechnout, naštěstí do toho vstupuje i náš rozum. Ten neposedné city seřadí do latě a uvede důvod, proč je nemůže poslechnout. Ne vždy se to však dá a záleží jen na síle a dávce naší vůle, jestli poslechneme rozum nebo city.
Co se stane, když se člověk snaží vmíchat do zvířecích záležitostí? Zjistíš v galerii!