Z frontových linií na východě Ukrajiny přišla zpráva, která zasáhla českou veřejnost svou závažností i lidským rozměrem. Jednadvacetiletý Hoang Tran, pražský dobrovolník s českým i vietnamským občanstvím, byl v srpnu zajat ruskými silami v oblasti tvrdých bojů u Pokrovska. Jeho příběh se dostal do médií poté, co se začaly objevovat záběry dokazující jeho zranění i nelehké podmínky zajetí. Česká diplomacie potvrdila, že o věc se aktivně zajímá, ale prostor pro jednání je omezený. Zadržení mladého Čecha tak otevírá řadu otázek, které se dotýkají mezinárodního práva, postavení dobrovolníků i širších důsledků války, která trvá už třetí rok.
-
Tran byl zajat během bojů u Červeného Lymanu, kde probíhala klíčová operace ruské armády.
-
Jeho blízcí popisují, že nebojoval kvůli penězům, ale kvůli pocitu smyslu a potřebě pomoci.
-
Diplomacie, právní experti i dobrovolníci přibližují, co jeho případ znamená a co může následovat.
Zajetí, které se dostalo do médií
Zadržení Hoanga Trana proběhlo v období, kdy byla oblast u Pokrovska pod extrémním tlakem. Ukrajinské jednotky se ocitly v těžké situaci, protože ruské síly využívaly masivní bombardování řízenými klouzavými bombami i intenzivní útoky drony. Podle vojáků, kteří v té době v oblasti působili, se frontová linie neustále přesouvala a zásobovací cesty byly téměř neprůchodné. Právě v této fázi se Tran ocitl v ohrožení, které vyústilo v jeho zajetí. Ruská média následně zveřejnila informace o jeho zadržení a zahájení trestního řízení, které ho označuje za žoldáka – termín, který odborníci označují za nepřesný a manipulační.
Jeho příběh potvrdilo i české Ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že se případem zabývá, ale možnosti veřejně sdílet detaily jsou velmi omezené. V takových situacích platí přísná pravidla a diplomatické kanály se snaží o zajištění alespoň minimálních záruk ohledně zacházení se zadrženým občanem. I když je k dispozici jen málo informací, je zřejmé, že Tran utrpěl vážná zranění, o čemž svědčí i videa publikovaná proruskými zdroji. Ta ukazují nejen jeho zraněná zápěstí či popáleniny na obličeji, ale také fyzickou únavu a nejistotu, která se u válečných zajatců obvykle projevuje.
Zároveň je zřejmé, že příběh mladého dobrovolníka se neomezuje pouze na jeho zajetí. Jeho blízcí uvádějí, že motivace odcestovat na Ukrajinu nebyla finanční. Podle Markéty, která ho znala dlouhé roky, šlo spíše o snahu najít hlubší smysl života a ochotu pomoci zemi, kterou považoval za napadenou a potřebující podporu. Ve zprávách, které posílal před odjezdem i během výcviku, několikrát zdůrazňoval, že nechce stát stranou, když „bez zahraniční pomoci by Ukrajina tlak neustála“.
Dobrovolníci, kteří s ním na Ukrajině sloužili, potvrzují, že jeho cesta byla náročná od samého začátku. Prošel výcvikem u Mezinárodní legie a později i přípravou u 60. mechanizované brigády. Podmínky popisoval jako tvrdé, ale smysluplné. Vším, co psal, prý dával najevo odhodlání a přesvědčení, že dělá správnou věc, i když si uvědomoval rizika, která jsou s tímto rozhodnutím spojena.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.