Stává se vám, že na chvíli „vypnete“ během dlouhé porady, při čtení nebo za volantem? Najednou nevíte, co se dělo posledních pár vteřin? To pravděpodobně zaúřadoval mikrospánek – krátké, ale velmi nebezpečné selhání bdělosti. Přestože trvá jen několik sekund, může mít fatální následky. Zejména v dopravě se jedná o často podceňovaný fenomén, který stojí za tisíci nehod ročně. A co je nejhorší — člověk si ho často ani neuvědomí.
-
Mikrospánek trvá 1–15 sekund a během něj mozek zcela ztrácí kontakt s okolím.
-
Nejčastěji postihuje řidiče, studenty, pracovníky na směny a lidi s poruchami spánku.
-
Prevencí je kvalitní spánek, pravidelné přestávky a sledování prvních varovných příznaků.
Co je to mikrospánek?
Mikrospánek je extrémně krátký výpadek vědomé pozornosti, kdy mozek přechodně přestane zpracovávat smyslové podněty. Ačkoli oči mohou zůstat otevřené, vědomí se na zlomek sekundy „odpojí“. Typická délka je mezi 1 a 15 sekundami, ale i taková doba stačí k tomu, aby například řidič přehlédl překážku nebo vjel do protisměru.
Mozek se tímto způsobem brání nedostatku spánku a snaží se „dobít baterky“, i když okolnosti spánek neumožňují. Mikrospánek je v podstatě neplánovaný a nedobrovolný přechod do lehké fáze spánku, nejčastěji fáze N1.
Jak poznat, že k němu dochází?
Jedním z problémů mikrospánku je jeho nenápadnost. Mnoho lidí si neuvědomí, že právě „vypadli“. Existují ale určité příznaky, které signalizují, že k mikrospánku může dojít:
-
časté zívání
-
pálení očí a potíže s jejich zaostřením
-
pocit „těžké hlavy“ nebo kolísající koncentrace
-
zpomalené reakce nebo špatná koordinace
-
náhlé trhnutí těla, jako při usínání
Řidiči často popisují, že si nepamatují, jak projeli poslední úsek silnice, nebo že „najednou“ míjeli výjezd, o kterém věděli, že ho neměli minout.
Kdo je nejvíc ohrožen?
Mikrospánek se může objevit u každého, ale některé skupiny jsou výrazně náchylnější:
-
Řidiči kamionů, taxikáři a lidé jezdící dlouhé trasy
-
Pracovníci na nočních nebo nepravidelných směnách
-
Studenti v období zkoušek, kteří spí jen pár hodin
-
Novopečení rodiče
-
Lidé trpící nespavostí, spánkovou apnoí nebo narušeným cirkadiánním rytmem
Studie ukazují, že nedostatek spánku o pouhé 2 hodiny snižuje pozornost stejně jako 0,5 promile alkoholu. Přesto se únava za volantem společensky vnímá jako méně nebezpečná než alkohol nebo drogy.
Mikrospánek za volantem: tichý zabiják
Podle statistik až 20–30 % všech dopravních nehod souvisí s mikrospánkem nebo extrémní únavou řidiče. Na dálnici, kde auto jede rychlostí 130 km/h, urazí za 5 sekund více než 180 metrů. A v těchto metrech může být všechno — auto, svodidla, nebo člověk.
K největšímu riziku dochází:
-
v časných ranních hodinách (4:00–6:00)
-
po obědě, kdy přirozeně klesá bdělost
-
na monotónních úsecích silnic
-
po delším řízení bez přestávky
Některé automobilky dnes již vybavují vozy systémy rozpoznávající únavu řidiče podle pohybů volantu nebo změn v jízdním stylu. Přesto je nejlepší prevencí lidské uvědomění a prevence.
Jak se mikrospánku bránit?
Základem je dostatek kvalitního spánku. Dospělý člověk by měl spát 7–9 hodin denně, a to ideálně ve stejný čas. Ale když už se únava blíží, pomohou i následující kroky:
-
Přestávky každých 2–3 hodiny při řízení (aspoň na 15 minut)
-
Krátký „power nap“ – 15–20 minut spánku dokáže obnovit pozornost
-
Cvičení nebo procházka na čerstvém vzduchu
-
Stimulace – káva, žvýkačky, studená voda (ale jen dočasné řešení)
-
Vyhýbat se řízení v noci, pokud nejste odpočinutí
-
Spolujezdec jako bdělý parťák, který si všímá změn chování
Hudba ani otevřená okna mikrospánek neodstraní, mohou ho jen oddálit. Pokud cítíte, že vám „padají víčka“, je to už pozdní varování — je potřeba okamžitě zastavit a odpočinout si.
Mikrospánek versus běžná únava
Mikrospánek je důsledkem akutní spánkové deprivace. Na rozdíl od běžné únavy je krátký, náhlý a nebezpečný. Mozek si doslova „vypne jisté části“, zejména ty zodpovědné za rozhodování a bdělost.
Zajímavé je, že při mikrospánku mohou být oči otevřené a člověk dál dýchá či drží volant. Mozek však zcela ignoruje vnější podněty. To je důvod, proč lidé často vůbec netuší, že právě mikrospánek prožili.
Věda a výzkum
Neurologické výzkumy pomocí EEG a fMRI ukazují, že během mikrospánku dochází k lokálnímu vypnutí některých částí mozkové kůry, zatímco jiné zůstávají aktivní. Jde o zvláštní stav mezi spánkem a bděním.
Studie na amerických univerzitách prokázaly, že lidé trpící mikrospánkem mají až 4x vyšší riziko nehody než běžná populace.
Například NASA doporučuje pilotům a astronautům „napovací okna“ – plánované krátké spánky během směny, které výrazně snižují výskyt mikrospánku a zvyšují výkon.