
Migrace je v České republice dlouhodobě citlivým tématem, které vyvolává vášnivé debaty napříč politickým spektrem i v běžných domácnostech. V březnu 2025, kdy země čelí pokračujícímu přílivu pracovníků ze zahraničí i otázkám souvisejícím s válkou na Ukrajině, se vliv migrace na českou společnost stává stále zřetelnějším. Jaké jsou její přínosy a výzvy?
Ekonomický přínos
Česká ekonomika dlouhodobě trpí nedostatkem pracovní síly. S nezaměstnaností kolem 2,8 % (k březnu 2025) a stárnoucí populací je migrace klíčem k udržení růstu. Podle České statistické úřady tvoří cizinci přes 7 % pracovní síly, především v průmyslu, stavebnictví a zdravotnictví. Ukrajinci, kteří od roku 2022 utíkají před válkou, se stali nepostradatelnou součástí – například v továrnách Škoda Auto nebo v nemocnicích. Bez jejich přítomnosti by mnohé sektory kolabovaly. Migranti také přispívají do sociálního systému, což pomáhá financovat důchody v zemi s klesající porodností.
Kulturní a sociální napětí
Na druhou stranu migrace přináší výzvy. Češi mají historicky silný smysl pro národní identitu a někteří vnímají rostoucí počet cizinců jako ohrožení. V malých městech, kde se koncentruje levná pracovní síla, dochází k napětí mezi místními a přistěhovalci. Jazyková bariéra, odlišné zvyky a obavy z kriminality (i když statistiky ukazují, že migranti nepáchají více trestných činů než domácí obyvatelé) ženou podporu protiimigračních stran, jako je SPD. Integrace zůstává problémem – mnoho cizinců žije v uzavřených komunitách a nemá motivaci učit se česky, což ztěžuje jejich začlenění.
Ukrajinská vlna
Válka na Ukrajině změnila dynamiku migrace v ČR. Od roku 2022 přijala země přes 500 000 uprchlíků, z nichž mnozí zůstali. Na rozdíl od předchozích migračních vln jsou Ukrajinci kulturně bližší a rychleji se adaptují. Přesto se objevují známky „uprchlické únavy“ – solidarity klesá a někteří politici varují před přetížením škol a sociálních služeb. Naopak firmy a školy hlásí, že ukrajinské děti a pracovníci jsou přínosem.
Budoucnost migrace
Migrace není jen dočasným jevem, ale realitou, která Česko čeká i v následujících dekádách. S klesající populací (prognózy předpovídají pokles pod 10 milionů do roku 2050) bude země muset cizince aktivně přitahovat. Klíčem je efektivní integrační politika – jazykové kurzy, podpora vzdělávání a boj proti předsudkům. Vláda už připravuje nový migrační zákon, který má usnadnit příchod kvalifikovaných pracovníků, ale zároveň zpřísnit pravidla pro nelegální migraci.
Migrace je pro Česko obrovskou příležitostí i zkouškou tolerance. Ekonomicky je nezbytná, ale společensky vyžaduje odvahu překonat obavy a najít rovnováhu. V zemi, která si cení své homogeneity, může být multikulturní budoucnost výzvou – ale také šancí ukázat, že Česko dokáže být moderní a otevřené, aniž by ztratilo svou tvář.