Zprvu je třeba říct, že lepková intolerance nutně neznamená alergii na lepek. Osoba postižena touto zdravotní závadou se vyznačuje určitou nesnášenlivostí lepku. Pokud se na ni nepřijde včas, může v budoucnosti negativně poznamenat funkce mozku. Jelikož ve střevech zůstává až okolo dvou měsíců, v případě náznaku intolerance pro tělo jeho přítomnost představuje problém. Další nepříjemností je fakt, že u léčby je třeba lepek z jídelníčku zcela vyloučit. Nejde si říct, že by stačilo omezit jen příjem lepkového pečiva. Pokud chceme dosáhnout nějakých výsledků, musí z jídelníčku vymizet kompletně. Jedná se o zdlouhavý proces, ne každý je ho ochoten podstoupit.
Jak se dá vlastně poznat, že lepkovou nesnášenlivostí trpíte? U každého se to může projevit jinak, máme však několik opakujících se symptomů. Prvním jsou zažívací problémy. Patří mezi ty nejběžnější projevy a daná osoba si může projít od průjmu přes nadýmání až k zácpám. Někoho požití tohoto alergenu zase zcela zmalátní a vyčerpá, po jídle se cítí unavení. U nich se pak vyřazení lepku z jídelníčku projeví zvýšením úrovně energie. Jeho absencí v jídle můžeme sledovat i zlepšení nálady u pacientů trpícími syndromem ADHD, depresemi a úzkostmi.
Měli by lepek vyřadit i lidé, kteří lepkovou nesnášenlivostí netrpí?
Jak bylo zmíněno výše, vyřazení tohoto alergenu z jídelníčku může mít příznivý vliv na celkové rozpoložení bez ohledu na to, jestli lepek snášíte dobře nebo ne. Spousta lidí se ho snaží omezit i proto, že jim to zlepšuje stav pokožky. A co si vlastně představit pod potravinami, které ho obsahují? Pokus o vyhnutí se jejich konzumaci totiž vůbec nemusí být tak snadný, jak se zdá. Lepek je totiž obsažen v pšenici, ječmeni a všech výrobcích, které jsou z těchto různých obilnin vyrobeny. A jelikož pro mnohé je pečivo každodenní součástí jídelníčku, nejsou ochotní se ho vzdát.