Bohužel se často stává, že se nám do těla dostane určitý předmět zcela neplánovaně. Buď si dostatečně nezkontrolujeme naše jídlo a omylem spolkneme např. vlas, nebo nám náhodně do pusy vletí moucha. Tak či onak se povětšinu nejedná o nic závažného, s mouchou i vlasem si naše trávicí soustava hravě poradí. Tento článek vás však přesvědčí o omylu! O kontrolu a regulaci toho, co se nám dostává do těla, se snažíme především u dětí.

Rozumně smýšlející vyspělý člověk nemá problém odlišit jedlé věci od nejedlých, zatímco dítě touto schopností ještě neoplývá. Svět objevuje převážně svými smysly, takže se nebojí zapojit ani svou pusu. Podle doktorů se jedná o přirozený proces, kterému bychom neměli bránit. Naše ratolesti si tím budují imunitu a naučí se zdravému přístupu k přírodě.

Co se stane, když je budeme od přírodní špíny odstavovat?

S postupem času se z výchovy dětí stávala čím dál tím větší věda. Na regálech bylo vystavených mnoho knih pojednávajících o jejich výchově, jedna si protiřečila s druhou. Nyní se odborníci shodli, že přehnaná péče může dítěti velmi uškodit. Nejenže to bude mít vliv na jeho povahu a bude mít sklon až k přehnané citlivosti. Může to vážně ohrozit jeho imunitní systém! Tím, že nemá možnost si proti bakteriím a virům vytvořit přirozenou imunitu strkáním si věcí do pusy, přichází o proces, kterým si organismus na tyto látky zvyká.

Starostlivé matky se v domnění, že jejich miláček přijde do styku se špínou, snaží o co nejdůkladnější nabádání k čistotě. To však netuší, v co se to později může vyklubat. Někdy se holt stane, že se do žaludku dostane, co nemá, ale dokud se nejedná o nic jedovatého, nemusíme se ničeho bát. Jak jinak by se děti dozvěděly, že to, co si právě strčily do pusy, k jídlu rozhodně neslouží?