Příběh Laďky Něrgešové a Moniky Absolonové se v posledních měsících proměnil v hlubokou zpověď o síle přátelství, statečnosti i lidském odhodlání. Zpěvačka poprvé otevřeně odhalila, čím si moderátorka prochází v boji s rakovinou mozku, jaké má sny navzdory nelehké diagnóze a proč z ní měla kdysi obavy. Jejich vztah, plný vzájemné podpory a dojetí, ukazuje, že i v nejtemnějších chvílích může přátelství rozsvítit světlo a dodat odvahu, která překonává strach i nejistotu.
• Dojemné přiznání o prvním setkání a začátcích přátelství
• Statečný boj Laďky Něrgešové s rakovinou mozku a její nezlomný optimismus
• Tajné přání, které obě ženy spojilo a stalo se symbolem naděje
Příběh přátelství, které prochází nejtěžší zkouškou
Monika Absolonová a Laďka Něrgešová se znají mnoho let a jejich pouto vznikalo postupně – přes společné pracovní projekty, osobní momenty i obyčejné každodenní starosti. Obě sdílely chvíle radosti, mateřské povinnosti i volné večery strávené společně s přáteli. Monika vzpomíná zejména na dobu, kdy spolu pracovaly v muzikálové komedii, kde se jejich profesní i osobní cesty výrazně propojily. Vnímá Laďku jako mimořádně blízkého člověka, s nímž má upřímné a nenahraditelné přátelství.
Začátky však nebyly úplně bez obav. Monika sama přiznává, že se Laďky zprvu bála. Vnímala ji jako přísnou a razantní, což v ní vyvolávalo nejistotu. Teprve čas ukázal, jak hluboké porozumění, empatii a laskavost v sobě Laďka nosí. Postupně tak z respektu vznikla hluboká náklonnost a jistota, že narazila na člověka s výjimečným srdcem. Tato proměna jejich vztahu patří mezi nejintimnější části zpěvaččina svědectví.
Když byla u Laďky diagnostikována rakovina mozku, svět obou žen se během okamžiku změnil. Moderátorka prošla operací, následným ozařováním i chemoterapií, ale i přes tyto náročné etapy nikdy neztratila sílu rozdávat úsměvy. Na veřejných akcích působí klidně a vyrovnaně, což Moniku nesmírně dojímá. Zpěvačka ví, jak náročná cesta za tímto optimismem stojí, a o to více si své kamarádky váží.
Jedním z nejsilnějších momentů byla chvíle, kdy se Laďka svěřila s přáním, které vykreslilo její obrovskou touhu po životě. Vyjádřila víru, že se dožije významné události plánované až za patnáct let. Monika přiznává, že toto sdělení ji zasáhlo do hloubi duše. V ten moment pochopila, jak pevně se její přítelkyně drží naděje, a veřejně ji ujistila, že v to věří také. Tato věta se stala nejen symbolem Laďčiny odhodlanosti, ale i důkazem, že přátelství může být nejsilnějším lékem.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.