Klimatická změna je téma, které v České republice v posledních letech nabývá na významu. I když se může zdát, že globální oteplování a extrémní jevy jsou vzdálené problémy, jejich projevy už pociťujeme i v srdci Evropy. V březnu 2025, kdy se teploty pohybují nad dlouhodobým průměrem, se otázka životního prostředí stává stále aktuálnější pro české občany, zemědělce i politiky.
Sucho a zemědělství
Jedním z nejviditelnějších dopadů klimatické změny v ČR je přetrvávající sucho. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byly poslední roky extrémně suché, což ohrožuje zemědělství – páteř české ekonomiky. Například v Jižních Čechách a na Vysočině klesá výnos pšenice a ječmene, zatímco lesy trpí kůrovcovou kalamitou zesílenou vyššími teplotami. Zemědělci bijí na poplach a volají po systémových opatřeních, jako je lepší hospodaření s vodou nebo podpora odolnějších plodin. Bez těchto změn hrozí, že tradiční české produkty, jako chmel pro pivo, budou v budoucnu vzácností.
Extrémní počasí
Dalším problémem jsou častější extrémy počasí. Tornáda, jako to na jižní Moravě v roce 2021, už nejsou ojedinělým jevem. V létě 2024 zasáhly Čechy vlny veder s teplotami přes 35 °C, což vedlo k přetížení energetických sítí kvůli klimatizacím. Naopak zimy jsou mírnější, což sice šetří náklady na vytápění, ale ničí horský cestovní ruch. Lyžařská střediska v Krkonoších hlásí kratší sezóny a menší zájem turistů.
Energetika a uhlí
Klimatická změna také zpochybňuje budoucnost české energetiky. ČR stále spoléhá na uhlí, které tvoří zhruba 40 % výroby elektřiny. Tlak Evropské unie na snižování emisí a přechod na obnovitelné zdroje však sílí. Vláda slibuje odklon od uhlí do roku 2033, ale přechod na solární a větrnou energii je pomalý. Pro regiony jako Ústecký kraj, závislé na těžbě, to znamená nejistotu – tisíce pracovních míst mohou zmizet, pokud nebude zajištěna rekvalifikace.
Společenská odpověď
Češi si dopady klimatické změny uvědomují. Podle průzkumu CVVM z roku 2024 považuje 65 % obyvatel životní prostředí za jednu z hlavních priorit. Mladá generace, inspirovaná hnutími jako Fridays for Future, organizuje protesty a žádá razantnější kroky. Naopak starší obyvatelé a průmysloví lobbisté varují před příliš rychlými změnami, které by mohly poškodit ekonomiku.
Co dál?
Česká republika stojí na křižovatce. Investice do zelených technologií, jako jsou chytré zavlažovací systémy nebo obnovitelné zdroje, by mohly zmírnit dopady klimatické změny a posílit konkurenceschopnost. Bez jasné strategie však hrozí, že se země bude jen přizpůsobovat následkům, místo aby je aktivně řešila. Klimatická změna není jen otázkou životního prostředí, ale i společenské soudržnosti a budoucnosti české krajiny, jak ji známe.