Asi si myslíte, že se jedná o nějakou vadu v konstrukci a následné zhroucení budovy, ale je to něco mnohem horšího! Být architektem patří k jedněm z nejtěžších prací vůbec, navzdory tomu, že dnes už se většina věcí dá zařídit přes všelijaké programy. Není tedy takové riziko, že by drobná geometrická chyba mohla způsobit pád celé budovy. Bohužel přesně takhle architektura funguje, je tedy nutná absolutní preciznost.
To, že jsme za našich dob ve škole minuli cílový bod o 1 cm, by v plánech budovy znamenal kolaps. Když se zeptáte nějakého studenta, který tento obor studuje, odpoví vám, že většina jeho projektů mu trvá i dny. Jejich domácí úkoly se od těch běžných krapet liší, protože jsou více zaměřeny na rýsování, grafiku a výpočty. Co se týče obtížnosti studia, hodně záleží na tom, aby vás to bavilo. Díky pozitivnímu přístupu máte i větší chuť k učení, a těžké domácí úlohy pro vás nejsou problém. Je však potřeba na to mít alespoň trochu talentu nebo obrovský zápal pro věc, škola architektury rozhodně není pro typ lidí, kteří se rozhodnou tam studovat jen tak pro zábavu. Pokud vás tato dráha zajímá, je třeba si vytvářet portfolio, úplně stejně jako na umělecké škole.
Kde mohou nastat chyby a jak může dojít k následnému zborcení budovy?
Není to nutně vina architekta, chyba může nastat i při výběru materiálu nebo kvůli nepozornosti dělníků. Určitě jste už někdy viděli ty obrázky, jak vede skluzavka do zdi, dveře ven z budovy uprostřed poschodí, atd. Dnes už naštěstí vděčíme technologiím za jejich dohled nad jednotlivými plány, které nám umožní neudělat nějakou větší chybu. Stále je však třeba se při plánování staveb plně soustředit, aby pak nedošlo k neštěstí.
K jakému neštěstí došlo v tomto případě, a jak to majitelka domu přežila? Dozvíš se v galerii!