Blesky patří mezi nejúžasnější a zároveň nejnebezpečnější přírodní jevy. Každý rok jsou po celém světě zaznamenány miliony úderů blesků, které mohou způsobit obrovské materiální škody i ohrozit lidské životy. Blesk je vlastně gigantický elektrický výboj, který propojuje oblohu a zem a uvolňuje obrovské množství energie během zlomku vteřiny. Přestože blesky fascinují lidstvo po staletí, mnoho lidí stále neví, jak přesně vznikají, jaké druhy blesků existují a jak se proti nim chránit. V následujícím článku se podíváme na to, co se během bouřky děje, jaké mýty o blescích kolují a jaké rady je dobré znát pro vlastní bezpečí.
-
Jak vznikají blesky a proč k nim dochází.
-
Druhy blesků a zajímavosti, které vás možná překvapí.
-
Praktické rady, jak se chránit při bouřce.
Jak blesk vzniká
Blesk je důsledkem nerovnováhy elektrických nábojů v atmosféře. V bouřkovém oblaku (kumulonimbu) se pohybují kapičky vody a krystalky ledu, které se při srážkách nabíjejí. Horní část oblaku obvykle získává kladný náboj, zatímco spodní část záporný. Tato rozdílná distribuce elektrických nábojů vytváří napětí mezi oblakem a zemí nebo mezi jednotlivými částmi oblaků. Jakmile napětí dosáhne určité úrovně, dojde k prudkému elektrickému výboji, který pozorujeme jako blesk.
Výboj probíhá v několika fázích. Nejprve se vytvoří neviditelný tzv. vůdčí výboj, který se šíří směrem k zemi. Když se k němu ze země přiblíží tzv. návratný výboj, dojde k propojení a v tom okamžiku vznikne záblesk světla. Energie, která se při tom uvolní, může být tak velká, že ohřeje vzduch na teplotu přesahující 30 000 °C, což je více než pětkrát více než teplota povrchu Slunce.
Druhy blesků
Blesky nejsou všechny stejné. Existuje několik typů:
-
Blesk mrak-země (CG – cloud-to-ground) – nejznámější typ, při kterém výboj zasáhne povrch země.
-
Blesk mrak-mrak (CC – cloud-to-cloud) – výboj mezi dvěma oblaky.
-
Blesk uvnitř mraku (IC – intra-cloud) – výboj uvnitř jediného oblaku, často pozorujeme tzv. „blikání“ oblohy.
-
Koule blesku (kulový blesk) – vzácný a dosud ne zcela objasněný jev, kdy se objeví zářící koule, která se pohybuje po vzduchu a někdy exploduje.
Velmi zajímavým typem jsou tzv. blesky nad bouří, jako jsou „sprites“ nebo „blue jets“. Tyto výboje probíhají vysoko nad mraky a byly zdokumentovány teprve nedávno pomocí speciálních kamer a družic.
Proč je blesk nebezpečný
Energie, kterou blesk uvolní, je obrovská. Jeden výboj může přenést proud v řádu desítek tisíc ampérů a napětí několika milionů voltů. Úder blesku může způsobit smrt okamžitě – a to nejen přímým zásahem, ale i nepřímým působením, například pokud stojíte poblíž stromu, do kterého blesk uhodí. Vysoká teplota může navíc zapálit objekty nebo vyvolat exploze.
Blesky jsou také zodpovědné za mnoho přírodních požárů, zvláště v oblastech s hustými lesy. Mnoho lidí si neuvědomuje, že k nebezpečí nedochází jen v otevřeném prostoru, ale i doma, pokud jsou připojeni k elektrickým spotřebičům.
Nejčastější mýty o blescích
O blescích koluje řada nesprávných představ. Například:
-
„Blesk neuhodí dvakrát na stejné místo.“ Ve skutečnosti může blesk udeřit na stejné místo opakovaně. Například Empire State Building je zasažen desítkykrát ročně.
-
„Gumové pneumatiky auta chrání před bleskem.“ Pneumatiky vás neochrání, ale kovová karoserie auta funguje jako tzv. Faradayova klec, která vede proud po povrchu vozidla a neublíží lidem uvnitř.
-
„Blesk vždy udeří do nejvyššího bodu.“ I když blesky často zasahují nejvyšší objekty, neznamená to, že vždy trefí právě ten nejvyšší.
Jak se chránit při bouřce
Během bouřky je nejdůležitější vyhledat bezpečný úkryt. Pokud jste venku a není možnost schovat se v budově, doporučuje se:
-
Nepřibližovat se ke stromům – jsou často nejčastějším cílem úderů.
-
Vyhnout se kovovým předmětům, plotům nebo stožárům.
-
Neskrývat se pod deštníkem, pokud má kovovou špičku.
-
Sednout si na paty a minimalizovat kontakt se zemí, pokud je úder nevyhnutelný.
V domě je vhodné odpojit spotřebiče od elektrické sítě a vyhnout se telefonování přes pevnou linku. Bleskosvody na budovách jsou účinným prostředkem ochrany, protože odvádějí elektrický výboj bezpečně do země.
Zajímavosti o blescích
-
Nejdelší zaznamenaný blesk měřil přes 700 kilometrů a byl pozorován nad Brazílií.
-
Každou sekundu uhodí na Zemi přibližně 100 blesků.
-
Zvuk hromu vzniká prudkou expanzí a smrštěním vzduchu ohřátého bleskem. Díky tomu můžeme odhadnout vzdálenost bouřky – stačí počítat sekundy mezi bleskem a hromem (3 sekundy ≈ 1 kilometr).
Budoucnost výzkumu blesků
Vědci stále zkoumají, jak by šlo energii blesků využít, ale obrovské množství energie a krátké trvání výboje to činí velmi obtížným. Moderní technologie, včetně satelitů a vysokorychlostních kamer, pomáhají lépe porozumět mechanice vzniku blesků. Do budoucna se také zkoumají laserové systémy, které by mohly uměle vyvolávat blesky a tím chránit citlivá místa, například letiště nebo elektrárny.
Není tedy divu, že blesky zůstávají nejen předmětem vědeckého bádání, ale i inspirací pro umělce a spisovatele. Bouře a blesky fascinují lidstvo od nepaměti, a i když dnes o nich víme mnohem víc než naši předkové, stále mají v sobě něco tajemného a děsivého.